Karanténní oktáv –„osmidenní“ jako příležitost

List litoměřického biskupa Jana Baxanta k současným opatřením, v němž připomíná, že “nynější karanténní ‘osmidenní’ můžeme prožívat jako čas, jako exercicie, kdy si více a v klidu uvědomíme mnohé důležité věci.'

Drazí bratři a sestry, moji milí diecézáni,

nyní, v těchto dnech od 16.03 do 24.03.t.r., získáváme zcela neuvěřitelnou životní zkušenost: jsme v karanténě, mnozí z nás jsou odkázáni jen na sebe, ti šťastnější na pomoc svých blízkých přátel a ti nejšťastnější na své rodinné příslušníky: děti a mládež na své rodiče, starší rodiče a prarodiče na své děti a svá vnoučata. Celostátní karanténa nese s sebou značná omezení, ale nejen to, nabízí se nám i nevídaná příležitost k otevření vlastních očí a srdcí. Ty jsou mnohdy ochotny pozorovat jen sebe, resp. chyby druhých lidí, a naše srdce často bijí jen pro nás samé, ve prospěch našeho komfortu a pohodlí. Přišlo mi, zvláště po nedávno skončených duchovních cvičeních, že nynější karanténní „osmidenní“ můžeme prožívat jako čas, jako exercicie, kdy si více a v klidu uvědomíme mnohé důležité věci. Třeba to, jaké jsou ony základní křesťanské, a i všelidské hodnoty, které se nám při shonu a plnění povinností běžných dnů mimo vyhlášenou karanténu, vzdalují, ba dokonce i nešťastně ztrácejí? Kdo nám navždy může zaručit zdraví těla a duše? Jakou životní perspektivu nám, lidem, může nabídnout svět, který je sice krásný, protože jej stvořil Bůh, ale je až příliš často ničený námi samými, nabubřelými egoisty? S kým se nyní můžeme spojit v boji za obnovu „tváře země“ a mezilidských vztahů? A jsme my, křesťané, připraveni spolupracovat s ostatními na duchovní obrodě lidské společnosti, ve které žijeme a s níž jsme spjati? Exerciční otázky mohou pokračovat nejen v duchu jistého zpytování vlastního svědomí, ale i tak, že si s vděčností připomeneme dary a charismata, dané nám samotným Bohem. On je dává, přímo rozdává a naděluje velmi rád! Jen nezapomínejme, že nás Bůh obdarovává proto, abychom byli účinnými Jeho nástroji a užitečnějšími v pomoci potřebných našich bližních, byli jejich duchovními oporami. Těch, které bychom nyní měli duchovně podpírat je mnoho, velmi mnoho: jsou to nemocní, zasažení nebezpečným virem i jinými smrtelnými chorobami, je to celá armáda zdravotníků a ošetřovatelů, lékárníků a lékařů, stojících v první linii. Všichni jsou velice výkonní: nemocní svou statečností a obětavou trpělivostí snášet těžký úděl, zdravotníci svou pohotovou odborností, lékárníci dobrou radou a neúnavnou službou v lékárnách, podobajících se nyní spíše „výdejnám“ nedostatkového zboží, lékaři a lékařky, ponechávajíce své rodiny doma jen proto, aby dostáli svému lékařskému svědomí: v ohrožení neutíkat, ale zůstat a svým jedinečným a náročným posláním druhým sloužit. Prosím, připojme se k nim ke všem svým tichým, avšak podobně výkonným kajícím postojem: modlitbou a postem.

Na přímluvu Matky Boží, nebeské Přímluvkyně za nás hříšníky, i na přímluvu všech svatých pomocníků v nouzových časech, Vás všechny Bůh provázej, chraň a žehnej Vám! Jsem spojen s Vámi se všemi.

Váš

Mons. Jan BAXANT

biskup litoměřický