Modleme se za to, abychom lépe chápali odezvu mladých lidí na podněty, které církev před ně klade.
Foto: Petr Polanský / Člověk a Víra
Úřad pro laiky, rodinu a život oznámil o slavnosti Krista Krále založení stálého mezinárodního poradního sboru složeného z dvaceti mladých lidí, pocházejících z různých částí světa a některých církevních hnutí, sdružení a společenství, jako například salesiánského hnutí mládeže anebo komunity z Taizé. Tím se naplnil požadavek obsažený v závěrečném dokumentu synody o mládeži (č. 123), který vyzýval k utvoření takového grémia, jež by podpořilo činnost sekce pro mládež v rámci zmíněného vatikánského úřadu.
Do poradního sboru bylo na příští tři roky jmenováno deset žen a deset mužů, kteří se již účastnili různých fází synodálního procesu. Církev, která naslouchá, také pak vychází: naslouchá Božímu tajemství skrytému v Ježíšově Srdci, aby vyšla vstříc tajemství ukrytých v lidských srdcích. Každá přicházející generace je trochu jiná. „Nevěř nikomu nad třicet, najdi si vlastní cestu a drž se jí,“ měly prý heslo Husákovy děti. Děti narozené kolem roku 2000 se prý nejčastěji ptají: „Kde mám telefon?“ Současná generace se prý ke všemu nejraději prokliká se slovy: „Nějaký další problém?“
A tak s každou generací vyvstává nová otázka, jak jí zprostředkovat Boží tajemství, která přinášejí život – aniž bychom podléhali jednostranným nářkům, když sledujeme rizika, která mládí nevnímá. Je třeba přesměrovat akcent a stavět na pozitivech plynoucích z mládí: vstupuje do života s energií, která je nezatížená skepsí; má v sobě zakódovanou energickou ochotu bojovat, což se stává ve větším celku podkladem k ušlechtilé statečnosti bojující proti zlu a jeho následkům; touží objevovat a jeho zvídavost inspiruje a občerstvuje.
Předchozí generace vyživují ty přicházející dvojím: že nebereme mladším odvahu k celoživotnímu zápasu a zároveň jim umožňujeme dozrát, aby víra proměnila jejich srdce k nevídaným vnitřním zázrakům. Naše přání je přání proroka Joela: „Vyleji svého ducha na všechny lidi, vaši synové a vaši dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít věštecké sny a vaši jinoši uzří vidění.“ (Jl 3,1) Papež František takto mladé povzbuzuje, aby jejich život byl prorocký a vydal statečné svědectví: martyrion. Naší zodpovědností je tedy s mládeží kráčet jako Kristus, ale zároveň s tím si nechat Pánem stále otvírat oči, abychom viděli cestu jako zralejší rádci, kterým mladí mohou důvěřovat.
(Autor: Pavel Ambros SJ)