Konference připomněla problémy náboženské svobody v Evropě

Ve středu odpoledne se v Karolinu uskutečnila mezinárodní konference na téma Problémy náboženské svobody v Evropě. Konference byla součástí hlavního programu iniciativy Červená středa a již potřetí ji pořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku.

^{Foto: Lucie Horníková / Člověk a Víra}

Na konferenci vystoupil například ředitel Mezinárodních mezináboženských záležitostí Amerického židovského výboru v Jeruzalémě David Rosen, předsedkyně společnosti zabývající se hájením lidských práv ve skandinávských státech a Evropě Ruth Nordströmová, Marcela Szymanski z Aid to the Church in Need (ACN) nebo Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR.

První panelová debata

„Jsem rád, že jsme letos dokázali spojit síly s dalšími subjekty jako je Česká biskupská konference, Federace židovských obcí, Ekumenická rada církví a také naším hostitelem Univerzitou Karlovou. Pronásledování stamilionů křesťanů ve světě už dosáhlo rozměrů genocidy, v Evropě se o tom ale spíše mlčí. To mlčení je signálem, že ačkoliv v Evropě nemůžeme mluvit o pronásledování kvůli víře, vše v této oblasti není v pořádku ani zde,“ řekl předseda správní rady Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku Pavel Svoboda.

Jako první v panelu vystoupil ředitel Mezinárodních mezináboženských záležitostí Amerického židovského výboru v Jeruzalémě a rabín David Rosen. Stručně nastínil historii antisemitismu a jeho souvislosti s křesťanstvím a snahu o jeho překonávání.

„Už v knize Ester se píše o odlišnosti židů, kterou vnímá ostatní společnost jako ohrožení. Jak také napsal Lev Tolstoj, již od exodu hovoří svoboda hebrejským přízvukem. Židé totiž vždy byli takovým kanárkem v uhelném dole,“ řekl ve svém příspěvku Rosen.

Revoluci ve vnímání židů v katolickém světě podle něj přinesla deklarace Nostra Aetate Jana Pavla VI., která znovu definovala vztah k nekřesťanským náboženstvím. Ještě dále pak šel Jan Pavel II., který prohlásil antisemitismus jako hřích páchaný na Bohu. K tomu se pak přihlásili i papežové Benedikt XVI. a František, dodal Rosen.

Dále pokračovala Ruth Nordströmová z organizace Scandinavian Human Rights Lawyers, jejíž příspěvek se zaměřil na téma Svoboda svědomí: profesní etika. Jako ilustraci problému použila příběh jedné jejich klientky, která jako porodní sestra odmítla provádět potraty. To vedlo k tomu, že ji v několika porodnicích odmítli zaměstnat.

„Poslali jsme stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Případ se táhnul celkem šest let, dva ministři se postavili proti ní a vládní koordinátor ji přirovnal k džihádistce. Nakonec se musela přestěhovat do Norska, aby mohla vykonávat svojí profesi,“ uvedla Nordströmová.

První blok pak zakončil Robert Clarke z organizace ADF International s příspěvkem na téma Svoboda projevu a svoboda náboženského vzdělávání: „Nakolik jsme v Evropě skutečně svobodní?“.

Druhá panelová debata

V úvodu druhého bloku promluvila Marcela Szymanski z Aid to the Church in Need (ACN), z jejichž popudu se Červená středa začal připomínat. Připomněla, že jejich organizace monitoruje náboženskou svobodu a pronásledování křesťanů ve světě, k čemuž každé dva roky vydává příslušnou zprávu. Dále promluvila o financování a organizování pomoci, kterou poskytuje ACN.

„Peníze získáváme od soukromých dárců, nebereme nic od vlád, roční rozpočet máme zhruba 130 milionů EUR. Finanční prostředky jsou určené na přežití církve v různých částech světa, platí se z toho např. různé sociální a zdravotní služby,“ řekla Szymanski.

Dále hovořila o tom, jak se ve světě stále více prosazuje silný protináboženský komunistický proud. Jedná se zejména o Čínu a Severní Koreu, ale v posledních letech je to třeba Venezuela, Eritrea, Chile nebo Peru. „Dva kostely v Peru byly nedávno zcela zničeny, protože je lidé roztloukli kladivy,“ dodala Szymanski.

Na to navázal Mattia Ferrero z milánské Katolické university, který promluvil na téma Trestné činy z nenávisti a protikřesťanský vandalismus. Podle něj se netolerance vůči křesťanství v západní Evropě považuje za předsudek, takže přitahuje menší pozornost médií a společnosti. „Zhruba 70-80% jsou útoky proti majetku, takže je menší ochota tyto činy prošetřit, neboť se to považuje za méně závažné,“ dodal Ferrero.

O antisemitském vandalismu a útocích na židy pak promluvil Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR. Zmínil, že ačkoliv je situace v ČR relativně dobrá, tak ve světě se počet útoků neustále zvyšuje. Podle něj je to i stále větší problém v USA, které židé dlouhodobě vnímali jako bezpečný přístav. „Je to globální otázka, antisemitismus je virus, který mutuje,“ prohlásil Kraus.

Konferenci uzavřel Martin Kugler z Observatory on Intolerance and Discrimination against Christians in Europe, který promluvil o radikální sekularizaci, která vylučuje náboženské témata a symboly z veřejného prostoru. „Je to netolerantní postoj ve jménu tolerance, představuje to novou výzvu křesťanské lásce,“ řekl Kugler.