Dnes v brzkých ranních hodinách středoevropského času dorazil papež František do Thajska, kde zahájil svoji 32. zahraniční cestu. Na letišti v Bangkoku ho kromě oficiální delegace přivítala i jeho sestřenice řeholnice Ana Rosa Sivoriová, která uvedla, že v zemi panuje tzv. „papežská horečka“, neboť všichni chtějí vidět papeže.
Foto: Tiskové středisko Svatého stolce
Na zahraniční cestu doprovází papeže skupina novinářů, ke kterým se Svatý otec po odletu z Říma obrátil slovy: „Děkuji, že mne doprovázíte na této cestě a děkuji za vaši práci. Lidem velmi prospívá, když se k nim dostanou informace a když poznávají tyto kultury velice vzdálené Západu.“
Po více než jedenácti hodinách letu přistál papežský speciál na letišti v Bangkoku, kde Svatého otce přijal člen Královské rady a šest státních představitelů. Katolickou církev, k níž se hlásí zhruba 300 tisíc věřících, zastoupilo šestnáct místních biskupů a jedenáct dětí v tradičních oděvech různých thajských diecézí.
Na bangkockém letišti očekávala římského biskupa rovněž jeho sestřenice Ana Rosa Sivoriová, sedmasedmdesátiletá řeholnice z kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice, která mu bude tlumočit při některých setkáních.
Při výjezdu z letiště papež František ihned pozdravil skupinku thajských katolíků a poté se odebral na apoštolskou nunciaturu v Bangkoku k obědu, odpočinku a večerní soukromé mši svaté. Zde ho přivítalo několik seminaristů, řeholnic a mladých lidí z farnosti, kteří předvedli tanec v typických krojích.
První veřejné vystoupení Svatého otce se očekává zítra, ve tři hodiny v noci středoevropského času, při oficiálním setkání s předsedou thajské vlády a promluvě k představitelům veřejného života.
Dvaatřicátá apoštolská cesta Františkova pontifikátu se uskutečňuje v roce 350. výročí založení apoštolského vikariátu v Siamu (1669), kterým se datuje vznik thajské hierarchické církve. Ještě předtím – v polovině 16. století (1567) do země přišli portugalští misionáři, po kterých následovali františkáni a jezuité. Ve většinově buddhistické zemi je křesťanství dosud považováno za cizí náboženství, vysvětluje apoštolský nuncius v Bangkoku, Mons. Paul Tschang In-nam:
„Z historických důvodů také část obyvatelstva vnímá katolickou církev jako komplice Západu, který tuto část Asie obsadil. Přínosu katolické církve ve školství si nicméně místní společnost vysoce cení – více než 370 katolických škol navštěvuje půl milionu žáků a studentů. Máme také dobré vztahy s thajskou vládou, která Svatého otce pozvala již před několika lety. Místní církev na různých úrovních rozvíjí dialog s buddhisty. Vloni došlo k výměně delegací mezi Svatým stolcem a buddhistickou hierarchií. Svatý otec navštíví rovněž nejvyššího buddhistického patriarchu a toto gesto jistě napomůže dalšímu posílení bratrských vztahů mezi buddhisty a katolíky.“
Také vztahy s královskou rodinou a především s králem jsou na velmi dobré úrovni, doplňuje koordinátor papežské návštěvy v Thajsku a zastupující sekretář biskupské konference, Mons. Andrew Vissanu Thanya-anan:
„V této zemi vládne naprostá náboženská svoboda. V thajské ústavě není ukotveno žádné státní náboženství, a proto se všechna náboženská vyznání těší úctě a toleranci. Papežovu návštěvu schválil král, premiér i celá vláda, nemluvě o biskupské konferenci. Soužití a spolupráce buddhistů s katolíky jsou bezproblémové.“
„Stejně jako v jiných zemích v porovnání s minulostí nepřibývají duchovní povolání. Je ale velice zajímavé, že v různých seminářích máme mladé kněze, ale také řeholníky a řeholnice, kteří chtějí být misionáři. Existují zde místní misionářské společnosti složené z thajských misionářů. Myslím, že papežovo setkání s těmito lidmi bude velmi významné právě pro nová povolání,“ slibuje si místní katolická církev.
Thajským katolíkům v současnosti slouží zhruba 700 místních kněží, kdežto počet zahraničních misionářů postupně klesá, dnes je jich asi stovka, potvrzuje jeden z nich, o. Bruno Soppelsa: „V zemi, která je z 96 % buddhistická a kde na druhém místě stojí muslimové, jsme skutečně nepatrná menšina. Na katolickou církev se ovšem hledí se sympatiemi, protože se ujímá nejchudších a potřebných lidí a slouží zejména v oblastech, kde veřejná správa a vláda zasahuje jen s námahou. Mám na mysli chudinské čtvrti na periferiích velkoměst, včetně Bangkoku, anebo naše působení na severu země mezi horskými kmeny, kde jsou problémy s drogami a alkoholem.“
Před více než půl stoletím se do Thajska vydala rovněž sestřenice papeže Františka z matčiny strany, sestra Ana Rosa Sivoriová. Tato salesiánka pracuje v ženské škole St. Mary, jedné z pěti, které Dcery Panny Marie Pomocnice v Thajsku provozují. Vatikánskému rozhlasu prozradila, o čem si s papežem povídá po telefonu:
„Ptá se mě, jak probíhá život v Thajsku. Nemluvíme o ničem zvláštním, ale o běžných věcech mezi dvěma lidmi, kteří spolu hovoří po dlouhé době. Naposledy jsem se s ním viděla v březnu minulého roku. Pravidelně si ale netelefonujeme, když mu potřebuji něco sdělit, napíši dopis a předám jej prostřednictvím nunciatury.“
Argentinská řeholnice podotýká, že Thajci se na papeže těší, všichni ho chtějí vidět...
„Váží si jeho blízkosti lidem, jednoduchosti a důslednosti – protože žije podle toho, co učí, a to, jak žije, je vidět, tedy v prostotě a střídmosti. Lidé si toho cení a říkají, že je jako jeden z nich, a to včetně buddhistů! Mnozí buddhisté prohlašují, že papeže rádi poslouchají, protože mluví jasně, jednoduše, tak, aby všichni rozuměli. Skutečně to tak vnímají. Teď mají všichni ´pope fever´ (papežská horečka), jak to nazývají, jsou rozrušení, protože chtějí papeže uvidět, přijet za ním do Bangkoku,“ uvedla dále sestřenice papeže Františka, která ho bude během jeho thajského pobytu doprovázet.
(Zdroj: Vatican News)