Poslední rozloučení se zemřelým by mělo být důstojné aneb když hřbitovy září

2. listopadu, den po slavnosti Všech svatých, si církev si připomíná Všechny věrné zemřelé – lidově je tento svátek známý jako Dušičky. Vzpomínáme v těchto dnech na ty, kteří nás předešli do onoho světa i na to, jak jsme se s nimi rozloučili. Za minulý rok na hřbitovech přibylo víc než 21 tisíc zesnulých, kteří byli pohřbeni s církevním obřadem.

^{(Foto: Lenka Chytilová)}

Počty zemřelých v České republice každoročně mírně stoupají, v roce 2018 to bylo 112.920 lidí. Bohužel ne všichni zemřelí měli vůbec nějaký pohřeb. Církevních pohřbů bylo v roce 2018 vystrojeno 21.381, což je také víc než v předcházejících dvou letech; celkový podíl církevních pohřbů je tedy zhruba stejný jako v předchozím roce (19 % ze všech zemřelých). Přestože hřbitovy v těchto dnech praskají ve švech a i většina nevěřících si návštěvou hřbitova připomíná své blízké, stoupá každoročně i počet zemřelých, kterým jejich pozůstalí pohřeb vystavit nenechají. Důstojný pohřeb a každoroční připomínka zemřelých je přitom důležitá příležitost pro rodinná setkání, utváření mezigeneračních rodinných vztahů i zamyšlení nad rodinnými tradicemi.

„Církevní pohřeb nabízí zemřelým slavnostní a důstojný doprovod na cestě do nebeského království. Využití této služby je projevem úcty a lásky od pozůstalých; důstojným poděkováním za dar prožitého života i znamením naděje,' zdůrazňuje generální sekretář České biskupské konference P. Stanislav Přibyl a dodává: „V jedné z mešních písní se zpívá ‚Ježíši Králi nebe a země, popřej nám místa v království svém´, což ilustruje naději věřících ve shledání v nebi.“

Odchody bez naděje

Bohužel ne všichni se důstojného rozloučení dočkají. Loňský počet zemřelých v České republice je nejvyšší od roku 1996, byť historicky zdaleka ne. Od poloviny šedesátých let až do poloviny devadesátých byly každoroční počty zemřelých vyšší než v současnosti. S rostoucí nadějí dožití se ale mění skladba zemřelých podle věku. Lidé se dožívají vyššího věku, a tak 72 % zemřelých v roce 2018 byla ve věku nad 70 let. Jednalo se tedy o lidi, kteří se narodili ještě před nástupem komunistické diktatury.

Ke katolické církvi se ještě při Sčítání lidu v roce 1950 přihlásilo ¾ obyvatel zemí Čech a Moravy a všichni tito lidé byli pokřtění. Při vztažení tohoto počtu pokřtěných k aktuálnímu věku umírajících se můžeme oprávněně obávat, že počet zemřelých pokřtěných byl v roce 2019 mnohem vyšší než oněch 19 %, kteří se očekávaného církevního pohřbu skutečně dočkali. O církevní obřad rozloučení se zemřelým mohou přitom pozůstalí požádat i pokud sami jsou nevěřící.

Církevní pohřeb pro pokřtěné, zádušní mše pro všechny

Možnost důstojného rozloučení se zemřelým v kostele formou zádušní mše nabízí církev všem. Zádušní mši lze nechat sloužit za kohokoliv a kdykoliv, většinou se koná těsně po uložení do hrobu, může se ale nechat sloužit i později. Naději na shledání se zemřelým a výraz úcty k němu můžeme tedy dopřát komukoliv blízkému, kdo nás opustil. Tuto naději symbolizovala i volba místa posledního rozloučení s Karlem Gottem, za kterého byla zádušní mše svatá sloužena v katedrále Sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Katedrála byla vybrána pro svůj majestát i význam pro kulturní dění naší země, zádušní mši sloužil kardinál Dominik Duka.

Lesk a bída hřbitovů

Na hřbitovech Slovácka či Valašska těžko budeme hledat opuštěné a neudržované hroby. Péče o památku zemřelých se zde neomezuje pouze na návštěvu o „dušičkách“. V těchto regionech nepatří obřad v kostele minulosti, stále tu v některých oblastech mají církevní pohřeb až ¾ zemřelých. V kontrastu s tím působí zarostlé rozvaliny hřbitovů v oblastech, odkud bylo původní obyvatelstvo vysídleno a kde se zpřetrhaly rodové vazby. Na mnoha místech bývalých Sudet se zastoupení církevních pohřbů na počtu zemřelých obyvatel blíží 5 %.

Pro více informací kontaktujte: Odbor analýz církevních dat České biskupské konference, data@cirkev.cz

Autoři: Mgr. Daniel Chytil a PhDr. Kateřina Pulkrábková