Svatý otec zahájil mimořádný misijní měsíc

Včera 1. října slavil papež František ve Svatopetrské bazilice nešpory z liturgické památky sv. Terezie od Dítěte Ježíše na zahájení mimořádného misijního měsíce. Ve své homilii Svatý otec zdůraznil, že z misijního poslání církve není nikdo vyloučen a všichni jsme povoláni, abychom se darovali tam, kde jsme, tak jak jsme a těm, kteří nám jsou nablízku. 

^{Foto: Tiskové středisko Svatého stolce}

Kromě prefekta Kongregace pro evangelizaci, kardinála Fernanda Filoniho, se této bohoslužby účastnili vyšší představení mužských a ženských misijních řeholních kongregací, a v jejím závěru předal papež misijní kříže deseti misionářům z řad duchovenstva i laiků, kteří se v těchto dnech vydávají do různých částí světa šířit evangelium. Samotné bohoslužbě předcházela reflexe skládající se z několika svědectví, která pronesli kněží zasvěcené osoby a laici.

Zanedbání konání dobra je opakem poslání

Petrův nástupce komentoval podobenství o zakopané hřivně (Mt 25,14-30) a mimo jiné řekl: 

„Proč je Bůh tak přísný na tohoto služebníka, který měl strach? Co udělal zlého? Jeho špatnost spočívá v tom, že nečinil dobro, zhřešil zanedbáním. A tento hřích může být celoživotní, život jsme totiž nedostali proto, abychom jej zahrabali pod zem, ale dali jej všanc; nikoli proto, abychom jej zadržovali, nýbrž věnovali. Kdo je s Ježíšem, ví, že má to, co dává; vlastní to, čeho se vzdává. Dávání je tajemstvím vlastněného života. Nedbalostí popíráme svoje povolání: zanedbání je opakem poslání.

Hřešíme nedbalostí čili proti poslání, když se namísto toho, abychom šířili radost, uzavíráme do tristního nářku a myslíme si, že nás nikdo nemá rád a nerozumí nám. Hřešíme proti poslání, když podléháme rezignaci:´ už to nezvládnu, nejsem schopen.´ Jak to? Bůh tě obdařil talenty, a ty se považuješ za natolik chudého, že nemůžeš nikoho obohatit? Hřešíme proti poslání, když si neustále stěžujeme a říkáme, že všechno jde špatně, ve světě i v církvi. Hřešíme proti poslání, když otročíme strachu, který znehybňuje, a necháme ochromit oním ´vždycky tomu tak bylo´. A hřešíme proti poslání, když žijeme život jako obtíž a ne jako dar; když stavíme do středu svoje námahy a nikoli bratry a sestry, očekávající lásku.“

Průvodci misijního měsíce: řeholnice, kněz a laička

Svatý otec zahájil misijní měsíc říjen v doprovodu třech „služebníků“, kteří přinesli mnoho ovoce. „Cestu nám ukazuje svatá Terezie od Dítěte Ježíše, která z modlitby učinila pohonnou látku misijní činnosti ve světě. Je to také růžencový měsíc. Ptejme se, jak se modlíme za šíření evangelia, aby naše zanedbání konvertovalo na poslání? Potom je tu svatý František Xaverský, jeden z velkých misionářů církve. I on námi otřásá, abychom vyšli ze svojí ulity a dokázali opustit svoje pohodlí kvůli evangeliu? A pak ctihodná Paulina Jaricot, dělnice, která podporovala misie ze svojí každodenní práce částí svého platu a stála u zrodu  Papežských misijních děl,“ uvedl papež a dodal: „A co my? Činíme z každého svého dne dar, abychom překlenuli rozštěpení mezi evangeliem a životem? Nežijme, prosím víru zákristiovým způsobem.“

^{(Zdroj: Vatican News)}