Biskup José Luis Azcona strávil dlouhá léta v oblasti delty Amazonky. Působil jako misijní biskup Marajó, do níž spadají desítky ostrůvků této tropické oblasti. Situaci v tomto pro nás odlehlém koutu světa poznal důvěrně po všech stránkách. Vyhrožovali mu smrtí za to, že veřejně mluvil o obchodu s lidmi a hájil lidská práva domorodých obyvatel.
Foto: Vatican Media/CNA
V minulých dnech se v portugalskojazyčné agentuře ACI Digital vyjádřil k pracovnímu dokumentu plánované panamazonské synody a poukázal na některá významná témata, na něž by tento církevní sněm měl pamatovat, přestože nenašla místo v Instrumentum laboris. Jmenuje zejména stále rostoucí vliv letničních sekt, zotročování a zneužívání dětí a hlubokou duchovní krizi.
„Amazonie, přinejmenším Brazilská Amazonie, již není katolická,“ říká biskup Azcona. Právě z tohoto realistického pohledu na dnešní situaci je zapotřebí vycházet. Nevybíravý proselytismus letničních sekt slavil úspěch a v některých oblastech do těchto komunit patří až 80% populace. Taková je dnešní realita, kterou Instrumentum laboris, přípravný dokument synody, zcela opomíjí.
Za druhý vážný a opomíjený problém označuje zneužívání dětí v celé amazonské oblasti. Pokud se chceme bavit o Amazonii, musíme vidět zmučené tváře ponižovaných dětí, zneužívaných ve vlastní rodině a nucených ke všem formám otrocké práce. Všechno vyznívá do prázdna, pokud nevezmeme vážně Ježíšova slova: „Kdo přijme jednoho z těchto nejmenším, mne přijímá,“ zdůrazňuje biskup Azcona.
Připomíná, že pouze v severovýchodním brazilském státu Pará bylo za jediný rok oznámeno 25 tisíc případů pedofilních zločinů. A podle odhadů odborníků na každý oznámený případ připadají další čtyři, o nichž se nikdo nedozví. Mluvíme-li tedy pouze v tomto státu o 100 tisíci zneužívaných dětech ročně, jde o téma, které by se rozhodně mělo objevit v synodální diskusi. Tím spíše, že pastorační pozornost papeže Františka k těmto tématům je všeobecně známá.
Další aspekt, na který dlouholetý misionář upozorňuje, se týká zaměňování obsahu dvou termínů: totiž inkulturace a zrovnoprávnění. Dekret II. vatikánského koncilu Ad gentes konstatuje, že slovo evangelia hlásané církví má rozhodující vliv na osudy jednotlivců, kultur a národů. V dnešní době se nicméně prosazuje opačná tendence, která staví domorodé kultury na roveň evangelia. Zajímáme-li se o duchovní dimenzi, nelze opomíjet debatu o démonech, jejich zhoubném působení na člověka a v kulturách, a nemůžeme mlčet o osvobozujícím Kristově vítězství nad destruktivní mocí Zlého. Nelze opomíjet jasná slova o působení ďábla v dějinách, jež papež František užívá v článcích 158-164 loňské apoštolské exhortace o svatosti Gaudete et Exultate. Biskup Azcona varuje také před utopickým a mytologizujícím přístupem k prekolumbijským kulturám, který v důsledku znamená krok zpět a nikoli pokrok.
Svatý otec mluví o evangelizaci, což neznamená soubor úkolů, projektů, pastoračních plánu, inkulturačních a ekologických teorií, připomíná dále biskup Azcona. Amazonie podle slov tohoto misionáře žízní po Duchu Svatém a po Božím slovu. V tomto kontextu se otázka svěcení spolehlivých ženatých mužů, tzv. viri probati, jeví jako druhotná. „Klérus v Amazonii, stejně jako v celé církvi, potřebuje pokání, obrácení a víru, která zachraňuje v pravém slova smyslu,“ říká španělský biskup José Luis Azcona, který přes třicet let působil jako misionář v Amazonii.
(Zdroj: Vatican News)