Prohlášení COMECE k evropským volbám 2019: Nově zbudovat společenství v Evropě

Zveřejňujeme v plném znění překlad prohlášení biskupů COMECE k evropským volbám 2019. Ve dnech 23. – 26. května 2019 budou všichni občané EU na celém evropském kontinentu odpovědní za volbu nových členů Evropského parlamentu. Volební výsledky pak ovlivní politická rozhodnutí, která budou mít dopad na náš každodenní život během následujících pěti let.

Nově zbudovat společenství v Evropě

Prohlášení biskupů COMECE k evropským volbám 2019

12. února 2019

Ve dnech 23. – 26. května 2019 budou všichni občané EU na celém evropském kontinentu odpovědní za volbu nových členů Evropského parlamentu. Volební výsledky pak ovlivní politická rozhodnutí, která budou mít dopad na náš každodenní život během následujících pěti let.

Katolická církev tvoří součást evropské stavby už více než dvě tisíciletí, od jejích základů až po současnost, a podílí se na ní svým sociálním učením.

Když před deseti lety vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, otevřela se tak široká škála nových možností. Dnes, tváří v tvář mnoha nejistotám, se atmosféra zdá být mnohem méně optimistická. Evropské volby roku 2019 přicházejí právě v okamžiku, kdy lze učinit politická rozhodnutí, jež napomohou k obnově bratrství mezi lidmi a ke znovuspuštění evropského projektu.

Za těchto okolností biskupové sdružení v COMECE vyzývají všechny věřící i všechny lidi dobré vůle, aby šli k volbám. Vybízíme své evropské spoluobčany, aby nepodléhali pokušení zahledět se jen do sebe, ale využili své právo podílet se na budování Evropy. Lidé, kteří dají zaznít svému politickému názoru, mohou unii vést tím směrem, kterým by se podle nich měla vydat.

Evropská unie není dokonalá a nejspíš potřebuje zaslechnout nový příběh naděje, vtahující její občany do projektů, v nichž se budou moci lépe angažovat a které také lépe poslouží společnému dobru. Při výběru lidí, kteří budou zastupovat naše politické vidění, se počítá každý názor. Přitom ovšem platí, že volby jsou jen prvním krokem politické angažovanosti a podnětem k tomu, aby občané politické dění v duchu demokracie monitorovali a doprovázeli.

Občané a instituce, které jim slouží, musejí spolupracovat s vědomím odpovědnosti za společný osud a přitom překonávat rozdělení, dezinformace a účelové zneužívání politiky.

Aby předvolební debaty proběhly úspěšně, měly by se zaměřit na politiku EU a také na schopnost kandidátů rozpracovávat a aplikovat jednotlivé politické strategie. Mezi nezbytné předpoklady u těch, kdo usilují o získání mandátu na evropské úrovni, patří bezúhonnost, způsobilost, schopnost vést a oddanost společnému dobru. Předvolební debaty jsou vhodným časem k předkládání různých vizí, které překonávají neplodnou konfrontaci.

Pro věřící je to zároveň vhodná příležitost dotazovat se kandidátů na osobní nasazení, které chtějí během případného mandátu vyvinout v zájmu ochrany lidské důstojnosti pro všechny lidi, podpory příležitostí zohledňujících nový křesťanský humanismus a rozvoje politiky, která se utváří pod vlivem základních lidských práv a slouží jim.

Co to znamená být Evropan? Lidé občas Evropu vidí jako cosi vzdáleného a zahleděného do sebe. Jako evropští občané musíme učinit potřebný krok a přijmout odpovědnost, abychom slovům „jednota v rozmanitosti“ dodali konkrétní význam. Jednota v rozmanitosti vyžaduje společná pravidla, která zajistí právní ochranu a podporu svobod, a to formou demokratických postupů, jež budou ztělesňovat zodpovědnost, transparentnost a spravedlivé uplatnění principu právního státu. V úřadech EU lidé nemají vidět jen instituce, které jim zvenčí ukládají jednostranná rozhodnutí, ale takové, jež upřednostňují osobní i společenskou angažovanost všech občanů formou skutečného a tvůrčího dialogu v duchu vzájemného respektu.

Aby mohla Evropská unie čelit výzvám, před které je postavena, musí znovu objevit svou společnou identitu a posílit solidaritu, aby tak obnovila sociální pouta existující v rámci členských zemí a národů i mezi nimi. Potřebujeme EU, která chrání rodiny, nejpotřebnější lidi a jednotlivé kultury. Opěrným sloupem unie musí být respekt k principu subsidiarity, díky kterému zde všichni mohou mít pocit, že je to jejich domov a že oni jsou tvůrci nebo činiteli celého projektu. K tomu je také třeba vážit si dosažených výsledků EU a uchovat je a zároveň usilovat o nové úspěchy.

Je třeba dále posilovat dialog s církvemi a náboženskými společnostmi na základě čl. 17 Smlouvy o fungování Evropské unie, přičemž ho musí provázet tvůrčí přístup, odhodlanost a respekt ze strany evropských institucí.

Evropská unie stojí před zásadními výzvami. Digitalizace nepředstavuje jen krizi, ale celkovou proměnu. Aby lidé mohli převzít otěže vlastního života tváří v tvář digitalizaci, je třeba přijmout taková rozhodnutí, díky nimž ekonomika a finančnictví začnou lépe sloužit všem lidem, zejména těm nejzranitelnějším. Digitalizace má dopad na všechny a všechno (budoucnost práce, ochranu osobních dat, různé podoby využití umělé inteligence). Pro COMECE je zásadní, aby ve středu pozornosti zůstal člověk a také aby platil přístup opírající se o spolehlivé mravní struktury.

Na úrovni EU je třeba rozvíjet pravidla a praktiky podporující rodiny a umožňující celistvý lidský rozvoj jednotlivců, rodin i společenství. Do středu pozornosti se opět musí dostat otázky spojené s demografií, mezi něž patří mimo jiné porodnost a stárnutí. Příčinou prudkého poklesu počtu obyvatel je v mnoha zemích především ztráta naděje a životních perspektiv. Mladým Evropanům je třeba dodat jistotu, že jejich situace umožňuje založit rodinu, a také naději k životu ve svých domovských zemích v podobě společných a vzájemně prospěšných projektů.

Blahobyt lidské rodiny je spojen s unií, která podporuje sociálně-tržní hospodářství. Politické kroky směřující k odstranění chudoby se musejí opírat o myšlenku, že to, co slouží lidem, kteří v životě neměli tolik štěstí, slouží všem.

Očekáváme obnovené úsilí vedoucí k nalezení účinných a společných řešení v oblasti migrace, žádostí o azyl a integrace. Integrace se přitom netýká jen těch, kdo do EU vstupují zvenčí, ale také občanů unie přesidlujících do jiné země v rámci EU. To vede k otázce: Jak v Evropě můžeme lépe přijímat jedni druhé? Migrace a žádosti o azyl navíc neexistují jako nezávislé problémy, ale souvisejí se solidaritou, s perspektivou, v jejímž středu stojí člověk, a také s nalezením účinných politických řešení v oblasti hospodářství a demografie.

Dát svůj hlas v těchto evropských volbách zároveň znamená přijmout odpovědnost za jedinečnou úlohu, kterou Evropa sehrává v celosvětovém měřítku. Společné dobro je věc větší než sama Evropa. Například péči o životní prostředí a udržitelný rozvoj nelze omezovat jen hranicemi EU, neboť volební výsledky ovlivní rozhodnutí s dopadem na celé lidstvo. Unie silná na mezinárodní scéně je také nezbytným předpokladem podpory a ochrany lidských práv ve všech oblastech. EU jako multilaterální činitel tak bude moci významně přispět k míru a ekonomické spravedlnosti. Evropa musí i nadále zajišťovat konkurenční prostředí, a přitom se nezříct svých principů a měřítek.

Papež František ve své promluvě k účastníkům konference „(Re)thinking Europe“ v říjnu 2017 poznamenal, že „Evropská unie zůstane věrná své angažovanosti ve prospěch míru jedině tehdy, když neztratí naději a dokáže se obnovit, aby mohla reagovat na potřeby a očekávání svých občanů“.

Volby sice představují jen první krok, je to ale krok nejdůležitější. Inspirováni slovy papeže Františka vybízíme všechny své spoluobčany, lidi mladé i staré, aby šli k evropským volbám a angažovali se během předvolební kampaně. To je totiž ten nejlepší způsob, jak z Evropy učinit to, co pro ni považují za správné a spravedlivé. Dát svůj hlas není jen právo a povinnost, ale také příležitost vtisknout evropské stavbě konkrétní obrysy.