Papež František: Volejme v této adventní době k Pánu, aby nás naučil se modlit

Dnešní audiencí začal papež František nový cyklus katechezí věnovaných modlitbě Otče náš. V prvním zamyšlení na začátku adventní doby nás papež vybízí, abychom i my využili tento čas přípravy na Vánoce a volali společně s učedníky: „Pane, nauč nás modlit se.“

^{Foto: Tiskové středisko Svatého stolce}

Ježíš je mužem modlitby

Na úvod středení audience, která se konala opět v aule Pavla VI., se četl úryvek z Lukášova evangelia: „Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: ´Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan.´“ (Lk 11, 1)

Papež František tak uvedl nový cyklus katechezí věnovaných modlitbě „Otče náš“. „Evangelia nám zanechala velmi živý obraz Ježíše jako muže modlitby. Navzdory naléhavosti Jeho poslání a nároku lidí, kteří Ho obléhali, Ježíš má potřebu se odebrat do ústraní a modlit se,“ uvedl Svatý otec. Evangelista Marek uvádí, že Ježíš „časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.“ (Mk 1,35).

První den Ježíšova působení v Kafarnaum končí vítězně. Po západu slunce se u Jeho domu shromáždily davy, které přinášely nemocné a Ježíš se za ně modlil a uzdravoval je. „Tak se naplňovala starověká proroctví a očekávání mnoha lidí, kteří trpí: Ježíš je blízký Bůh, Bůh, který osvobozuje,“ řekl papež ve své katechezi a dále pokračoval: „Ale tento dav byl ještě malý ve srovnání s mnoha dalšími davy, které se shromáždí kolem proroka z Nazaretu. V jistých chvílích to byl úplný oceán zástupů a Ježíš je středem všeho, očekávaný lidem, výsledkem naděje Izraele.“

Jít cestou modlitby

Přesto se Ježíši podaří se uvolnit a nekončí jako rukojmí těch, kteří si Ho vybrali za svého vůdce. „Pro vůdce je nebezpečné se příliš upnout k lidu a nemít odstup,“ dodal papež a dále uvedl, že Ježíš si toho všimne a již od první noci v Kafarnaum dokazuje, že je originálním Mesiášem.

Když končí noc a začíná svítat slunce, tak Ho učedníci hledají a nemůžou nalézt, dokud Ho Petr konečně nenajde na opuštěném místě, zcela pohrouženého do modlitby a řekne Mu: „Všichni tě hledají.“ (Mk 1,37). Zvolání se zdá být výhradou k Jeho úspěchu mezi lidem, důkazem Jeho úspěšné mise. 

Ale Ježíš řekne svým učedníkům, že musí jít dál, že ne lidé mají hledat Jeho, ale především On má hledat je. „Proto nesmí zapustit kořeny, ale zůstávat neustále poutníkem na cestách Galileje a také poutníkem k Otci, tj. skrze modlitbu, jít cestou modlitby. Ježíš se modlí,“ zdůraznil papež František.

Ježíš se modlil, jak Ho naučila jeho matka

Vše se odehraje během jedné noci modlitby. Na některých stránkách Písma se zdá, že Ježíšova modlitba, Jeho intimita s Otcem, řídí vše. Patrné je to především v noci v Getsemanech, v poslední a nejtěžší části Ježíšovy cesty. Zdá se, že zde nachází svůj smysl v neustálém naslouchání Otci. „Nebyla to snadná modlitba, spíše to byla úplná ´agónie´, ve smyslu agonismu atletů, přesto tato modlitba byla schopná podržet Ho na cestě kříže,“ vysvětlil Svatý otec.

Ježíš se intenzivně modlil jak na veřejnosti, sdílel liturgii svého lidu, ale také vyhledával odlehlá místa, daleko od hluku světa, místa, která mu dovolovala sestoupit do tajemství Jeho duše. Je prorokem, který zná kameny pouště a vystupuje na vrcholy hor. „Poslední slova Ježíše, před ukřižováním, jsou slova žalmů, tj. modlitby, modlitby Židů. Ježíš vyslovoval modlitby, které Ho naučila Jeho matka,“ uvedl papež František.

Pane, nauč nás modlit se

Ježíš se modlil jako každý jiný. Přesto v Jeho způsobu modlitby se nacházelo tajemství, které jistě neuniklo očím Jeho učedníků, když v evangeliích najdeme tuto jednoduchou a  bezprostřední prosbu: „Pane, nauč nás modlit se.“ (Lk 11,1) Oni Ho viděli se modlit a chtěli se to od Něho naučit.

Ježíš je mistrem modlitby

A Ježíš neodmítá, nežárlí na Svoji intimitu s Otcem, přišel právě proto, aby nás uvedl do tohoto stavu. A tak se stal mistrem modlitby pro své učedníky, ale jistě jím chce být i pro nás všechny. „Také my bychom měli říci: ´Pane, nauč mě modlit se.´,“ vyzval papež každého z nás a dále dodal: „I když se možná modlíme již spoustu let, stále se máme co učit!“ 

„Modlitba člověka, tato touha, která se přirozeně rodí z jeho duše, je možná jedním z největších tajemství vesmíru. A to ani nevíme, jestli modlitby, které adresujeme Bohu, jsou těmi, které On chce slyšet,“ uvedl dále Svatý otec.

Prvním krokem k modlitbě je pokora

Bible nám dává svědectví o nevhodných modlitbách, které byly Bohem odmítnuty. Stačí připomenout podobenství o farizeovi a celníkovi. Pouze celník se vrátí domů ospravedlněn, protože farizej byl pyšný a chtěl, aby lidé viděli, že se modlí a tak předstíral, že se modlí, jeho srdce bylo studené. A Ježíš řekl: on není ospravedlněn, „neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ (Lk 18,14).

„Prvním krokem k modlitbě je tedy být pokorným, jít k Otci a říci: ´Podívej se, jsem hříšník, jsem slabý, jsem špatný´, každý ví, co říká. Ale je vždy potřeba začít s pokorou a Pán slyší. Pokorná modlitba je Pánem vyslyšena,“ zdůraznil papež František a dále pokračoval: „Proto, na začátku tohoto cyklu katechezí o Modlitbě Páně, tou nejlepší a nejsprávnější věcí, kterou všichni musíme udělat, je opakovat spolu s učedníky: ´Pane, nauč nás modlit se!´“

„Bude krásné v tomto adventním čase opakovat tuto výzvu. Všichni máme co zlepšit a jít dál. Proto prosme Pána: ´Pane, nauč nás modlit se!´ Udělejme to nyní v době adventu a On určitě nedovolí, aby toto naše zvolání padlo do prázdna,“ uzavřel papež František svoji první katechezi věnovanou modlitbě Otče náš.

^{(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)}