Počet církevních sňatků byl v roce 2017 čtvrtý nejvyšší za posledních 10 let

V roce 2017 se konalo v Čechách a na Moravě celkem 5.604 církevních svateb. Zájem o církevní svatby je v České republice dlouhodobě stabilní a církevní sňatky tvoří zhruba 17 % ze všech prvosňatků. Z celkového počtu církevních svateb jsou víc než 2/3 mezi pokřtěnými věřícími. Zbylá jedna třetina sňatků v kostele je mezi partnery, z nichž je pokřtěn pouze jeden. Nejvíce církevních svateb se vloni konalo v Brněnské a Olomoucké diecézi.

S příchodem jara začíná v našich zemích svatební sezóna. I když je květen lásky čas, paradoxně byl tento měsíc z důvodů pověr měsícem s nejmenším počtem svateb v roce. V minulosti měly tyto pověry opodstatnění, protože brzké otěhotnění po svatbě znamenalo riziko při sezónních pracích na poli a také porod před začátkem jara představoval pro organismus matky oslabený zimou a nedostatkem vitamínů ohrožení. Teprve od roku 2002 je v počtech sňatků nejslabší leden, později se k němu připojily další zimní měsíce. Ze sezónních měsíců (duben-říjen) zůstává květen v počtu svateb stále na posledním místě. 

Zájem o církevní sňatky neklesá

Prvosňatky (sňatky svobodných) představují přibližně 2/3 všech sňatků, které se v České republice za rok uskuteční. Církevních svateb je dlouhodobě přibližně 1/5. V roce 2017 to bylo 16 % ze všech prvosňatků. Z celkového počtu sňatků (tedy započítáme-li i opakované svatby jednou či víckrát rozvedených) je to asi 11 %. U církevních sňatků se ale na rozdíl od civilních možnost rozvodů nepředpokládá. Novomanželé si během obřadu slibují lásku, úctu a věrnost před Bohem až do konce svého života.

„Přesto, že se v případě církevní svatby jedná o mnohem vážnější závazek než v případě svatby civilní, zájem o církevní svatby dlouhodobě neklesá a v České republice je od roku 2002 zhruba stejný počet církevních svateb v každém roce,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Podle Odboru analýz církevních dat při České biskupské konferenci se dlouhodobě nemění ani počet církevních sňatků mezi partnery, z nichž je pokřtěn pouze jeden. Svatbou v kostele se přitom i nepokřtěný zavazuje k tomu, že se svým věřícím partnerem bude vychovávat budoucí potomky k víře.

V roce 2017 bylo 63 % z církevních sňatků mezi katolíky (oba věřící, pokřtění) a 37 % církevních sňatků tzv. disparitas cultus, kdy jeden ze snoubenců není pokřtěn. V moravských diecézích bylo zastoupení sňatků, kdy oba snoubenci jsou katolíci, vyšší (kolem 71 %), v českých diecézích je poměr sňatků mezi věřícími a smíšených párů téměř půl napůl, v plzeňské dokonce v loňském roce mírně převážily sňatky s jedním nepokřtěným v páru.

Počet církevních svateb v letech 2007 – 2017 v ČR

Bezmála polovina všech církevních sňatků se v loňském roce konala na Moravě, nejvíc to bylo v Brněnské diecézi. Nejméně církevních svateb se konalo na Plzeňsku a na Litoměřicku, kde je ale nejnižší počet sňatků obecně. Naproti tomu na jihovýchodě republiky vstupuje do manželství nejvíce párů - civilně i církevně. V moravské provincii je ale vyšší podíl církevní svateb (¼ ze všech prvosňatků je zde uzavřena v kostele). V Čechách je podíl církevních svateb přibližně jedna desetina.

Počty církevních svateb v roce 2017 dle diecézí

Jak na církevní svatbu?

Zájemci o církevní svatbu se mohou přihlásit na libovolné faře. Snoubenci před svatbou absolvují přípravu, kterou zajišťují biskupství či farnosti po celé republice. Vzhledem k tomu, že církevní svatba má jinou právní hodnotu než civilní, činí doba přípravy na tento závažný životní krok minimálně půl roku. Při církevní svatbě si novomanželé stvrzují svou lásku nejen symbolickým „ano“, ale skládají i tzv. manželský slib, ve kterém si mimo jiné slibují lásku, úctu a věrnost „dokud nás smrt nerozdělí“.

^{Autoři: Kateřina Pulkrábková a Daniel Chytil, Odbor analýz církevních dat; zdroje: Úkony duchovní správy, ČSÚ.}

^{Mezititulky: redakční.}