Šestá neděle velikonoční je na základě rozhodnutí České biskupské konference určena jako den zasvěcený modlitbám za pronásledované křesťany ve světě. I letos, 6. května 2018, jsou stále aktuální Ježíšova slova o pronásledování pro jeho jméno. Podle výroční zprávy organizace Open Doors bylo v loňském roce pro zavražděno více než 3 tisíce křesťanů a 215 milionů bylo vážným způsobem pronásledováno.
Podle papeže Františka svět nenávidí křesťany ze stejného důvodu, z jakého nenáviděl Krista: „Tolik lidí je pronásledováno kvůli své víře, jsou přinuceni opustit své domovy, farnosti, zemi a svoje blízké! Jsou pronásledováni a zabíjeni, protože jsou křesťané. Ptám se vás, jak moc se modlíte za pronásledované křesťany? Přidejte se ke mně, abychom je mohli podpořit modlitbou a materiální pomocí,” vyzval věřící už dříve Svatý otec.
Formy pronásledování se pohybují od nenásilné právní diskriminace a sociálních nevýhod až k přímému násilí. Podle organizace Open Doors je zemí s nejtěžším pronásledováním už dlouhé roky KLDR. S rostoucím sektářským terorismem se setkáváme zejména v pásmu muslimské většiny, která se táhne od severní Nigérie na západě, přes islámskou středovýchodní oblast až po Indonésii na východě. Po KLDR zaujímá další místa v žebříčku Afghánistán, Somálsko, Súdán a Pákistán a dalších devět zemí s islámskou většinou. Na jedenáctém místě ostudného žebříčku se nachází Indie.
„Komunistický útlak věřících se přenesl i do 21. století. Ve více než miliardové Číně jsou podle pozorovatelů represe nejhorší od doby „kulturní revoluce“. Komunisté pronásledují křesťany také ve Vietnamu, či na Kubě, ale opravdu zle je v Severní Koreji, kde mučednická smrt hrozí všem křesťanům. Ačkoliv ze zemí vedených marxistickou ideologií přicházejí špatné zprávy, je celosvětově hlavní příčinou útlaku náboženský fundamentalismus. Zdrojem pronásledování není ale jen islám. Počet útoků na křesťany roste také v hinduistické Indii a budhistické Barmě nebo na Srí Lance. Tam bylo za posledních pět let zaznamenáno 395 útoků, často ze strany budhistických mnichů,“ upozorňuje organizace Křesťanská mezinárodní solidarita ČS.
S novou formou měkkého „soft“ pronásledování křesťanů se setkáváme také na Západě. Papež Jan Pavel II. ve svých dokumentech často hovořil o kultuře smrti. V encyklice Evangelium vitae varuje Jan Pavel II. před zvrácením demokracie v určitou formu totality. Stát, který se odvažuje rozhodovat o životě slabých a bezbranných, ve spektru od dítěte dosud nenarozeného až po starce, není už „společným domem“, ale tyranií. Křesťané na to upozorňující jsou pak často vystaveni perzekuci.
Kardinál Robert Sarah nás vybízí k modlitbám: „Jak přetrvat pronásledování? Díky modlitbě. Kristus nám říká: beze mne nemůžete činit nic. Buďte lidmi modlitby! Choďte do kostela, modlete se doma, proste o Boží sílu, scházejte se, buďte nezlomní ve víře. Spojujte se a braňte svoji víru.“
(Zdroj: Open Doors, Tiskové střwedisko Svatého stolce, Křesťanská mezinárodní solidarita ČS)