Víra na Srí Lance může být povzbuzením i pro nás

I když jedete na exotickou dovolenou, třeba na Srí Lanku, nemusí to vždy znamenat, že dlouhé týdny nebudete mít žádný kontakt s katolickou vírou. Přestože je Srí Lanka spíše buddhistickou zemí, i tak si na své cestě můžete naplánovat účast na bohoslužbách. Musíte se ale smířit s tím, že vše bude probíhat v sinhálštině a s největší pravděpodobností budete na mši sv. jako jediný cizinec mezi samými Srílančany… V době vrcholící zdejší turistické sezóny nabízíme pár postřehů.

^{Foto: Radka Blajdová}

Náboženská situace na Srí Lance 

Srí Lanka je zemí hluboké víry, dalo by se říct, že všichni její obyvatelé jsou věřící. Dokonce podle výzkumu organizace Gallup poll z roku 2008[1] byla Srí Lanka třetí nejvíce religiózní zemí na světě.

Největší zastoupení v zemi má buddhismus, který vyznává přes 70% obyvatel, zejména Sinhálců. 13% obyvatel jsou hinduisté, mezi nimi jsou převážně Tamilové na severním území země. Přibližně 10% tvoří vyznavači islámu a ke křesťanství se hlásí kolem 7% obyvatelstva (6% katolíci a 1% ostatní křesťané). Není výjimkou, že v jednom městě, jako například v Galle na jižním pobřeží, najdete chrámy všech zde zastoupených náboženství prakticky vedle sebe: v blízkosti katolického kostela je hinduistický chrám, v centru pak na jedné třídě anglikánský a protestantský kostel, za rohem jsou pak mešita a buddhistický chrám. 

Římskokatolická církev na Srí Lance

Země je rozdělená do 12 diecézí a žije zde cca 1,2 miliónu katolíků. V záznamech starověkých cestujících na Srí Lance je uvedeno, že ve starobylém hlavním městě Anuradhapure existovala již v 5. století křesťanská kaple používaná perskými obchodníky, ale moderní historie začíná až v 16. století, kdy v Colombu přistálo portugalské loďstvo. Se svolením krále zde pak mořeplavec  Lourenço de Almeida postavil malou kapli věnovanou sv. Vavřinci, a v roce 1505 zde kaplan flotily sloužil první mši sv. na půdě Srí Lanky. V dalších letech se na ostrově křesťanství šířilo díky portugalským, nizozemským a irským misionářům. Nejvíce křesťanským městem je pak Negombo, severně od Colomba.

Srí Lanka má i svého svatého - Otce Josepha Vaze, indického kněze a misionáře na Srí Lance v 17.-18. století, nazývaného apoštolem Cejlonu. V roce 1995 byl sv. Janem Pavlem II. blahořečen a následně v roce 2014 papežem Františkem svatořečen.

Kostely na Srí Lance

Katolické kostely na Srí Lance jsou přizpůsobeny teplému podnebí. Jsou to velmi otevřené budovy, které často nemají ani dveře, a stále sem tam může proudit vzduch. Místo teplometů, které můžeme najít v našich kostelích, mají všude ventilátory, které se točí celou mši sv. na plné obrátky. Často bývá uprostřed lodi při vstupu do kostela socha nějakého svatého, ke kterému se všichni přicházející modlí, zato kropenky chybí. Asiaté si potrpí na blikající efekty, takže občas můžete spatřit za sochou Ježíše červené blikající žárovky a za Pannou Marií zase modré.

Mše sv. na Srí Lance

Srílančané jsou silně věřící lidé, proto i katolické kostely tu jsou převážně v neděli plné. Nikdy nechybí děti, kterých bývá v neděli tak kolem stovky. Děti sedí samy bez rodičů v předních lavicích, od nejmenších po největší, na jedné straně dívky a na druhé chlapci. Všichni jsou oblečeni v bílém, což je i jejich školní uniforma. Ministranti chodí v červených oblecích, často jsou jako většina lidí zde bosi, ale svoji roli berou s velkou vážností a důstojností. Přede mší sv. většinou jedno děvče předříkává vpředu desátek, který se všichni společně pomodlí. Dá se to odhadnout dle slova Maria, které je asi jedním ze čtyř slov, kterým během mše sv. lze rozumět (mezi další pak patří Jesus, Amen a Spiritu Sanctu při vyznání víry…). Při pozdravení pokoje se zde nepodávají ruce, ale ty se sepnou a mírně se ukloní k ostatním. Při svatém přijímání se přistupuje dopředu k mřížce a pokleká se. Často podávají svaté přijímání i ženy, řeholnice nebo katechetky.

Květná neděle je zde opravdu nedělí palmovou, neboť místo našich kočiček se zde používají listy palmy, které se na začátku průvodu žehnají a ze kterých si všichni během mše sv. upletou pěkné křížky. Děvčata se pro tuto příležitost ozdobila červenými mašlemi, aby tak ladila s červenou liturgickou barvou…

Výstup na Adamovu horu – velký projev víry

Nejvýznamnějším poutním místem Srí Lanky je bez pochyby Adamova hora (Srí Pada), která čeká na zápis na seznam UNESCO. Hora je vysoká 2 243 metrů a až na vrchol vedou osvětlené schody, kterých je celkem asi 5 200. Na vrcholu hory je ve skále otisk velkého chodidla. Křesťané věří, že chodidlo patřilo Adamovi a Adamova hora byla prvním místem, kam došlápl, když byl s Evou vyhnán z ráje. Buddhisté věří, že své chodidlo zde otiskl Buddha, hinduisté Šiva a muslimové Alláh… Každopádně nejvíce sem proudí buddhistů s obětními dary, které přinášejí na vrchol hory. Především o víkendu je zde mnoho poutníků, takže výstup trvá dlouhé hodiny, protože v poslední části hory se vytváří fronta, která se třeba hodinu ani nepohne. Všichni ale čekají s velkou trpělivostí, někteří mezitím na schodech i usnou, a nikdo si nestěžuje a nenadává, protože i cesta je cílem pouti... Pouť na Adamovu horu vykoná alespoň jednou za život každý Srílančan, mnozí sem chtějí vystoupat i ve vysokém stáří, podpíráni svými dětmi či vnoučaty. Rodiče na ramenou přináší své děti a stoupají do schodů. Většina z nich jde bosa nebo jen v žabkách, ale na hlavách jim nechybí kulichy (i když tak velká zima zde zase není…).  Skupiny poutníků si nesou nahoru celé vybavení, aby zde mohly bivakovat do druhého dne a mohly tak ráno obdivovat východ slunce. Někteří stoupají povzbuzováni popěvky. Každopádně výstup na Adamovu horu není žádnou procházkou, ale odevzdáním se pouti, se všemi těžkostmi a obtížemi a jen s velkou vírou a asijským klidem lze v těchto davech vystoupat až nahoru k posvátnému místu.

S vírou se na Srí Lance setkáte na každém kroku, je nedílnou součástí života místních obyvatel. Lidé se ke své víře nebojí hlásit veřejně a spíše je pro ně překvapením, pokud se někdo označí za nevěřícího.  Na Srí Lanku se jezdí sice za exotikou, ale kdo má otevřené srdce, může zde najít i duchovní rozměr a povzbuzení k tomu, aby i u nás se víra stala součástí běžného života.

^{Zdroje: www.mahalo.cz, wikipedia, http://www.maledivy-sri-lanka.cz}

^{[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Religion_in_Sri_Lanka}