Otevřený dopis na podporu papeže podepsaly desítky osobností

Desítky významných teologů, biskupů a osobností veřejného života ze 13 zemí a více než tisíc sympatizantů dosud podepsaly otevřený dopis na podporu papeže Františka. Dopis iniciovaný teologem a knězem Tomášem Halíkem a teologem Paulem Zulehnerem reaguje na nedávnou ostrou kritiku ze strany konzervativních katolíků v souvislosti s papežským dokumentem o lásce v rodině nazvaným Amoris Laetitia (Radost lásky).

^{Foto: Mazur/catholicnews.org.uk}

„Tímto otevřeným dopisem Vám vyjadřujeme vděčnost za Váš odvážný a teologicky zodpovědný styl papežské služby. Podařilo se Vám v krátké době obnovit pastorační kulturu v římskokatolické církvi z jejích ježíšovských kořenů. Leží Vám na srdci zranění lidé a zraněná příroda. Vidíte církev jako polní nemocnici na okrajích života,' uvádějí v dopise jeho autoři.

Posledním slovem v jednání s lidmi má být podle nich milosrdný, ne legalistický výklad zákona. 'Vaším snem je církev jako ´matka a pastýřka´. Sdílíme tento Váš sen. Prosíme Vás, abyste se nenechal odvrátit od této nastoupené cesty a ujišťujeme Vás svou plnou podporou a stálou modlitbou,' sdělují papeži.

Mezi signatáři jsou např. bývalý prezident Maďarska Laslo Sólyom, bývalý rakouský vicekancléř E.  Busek, filozof a politik Rocco Buttiglione, šéfredaktoři mezinárodních teologických časopisů a prezidenti sdružení katolických teologů a biskupové z Rakouska, Maďarska, Jižní Afriky, České republiky (biskup Václav Malý) nebo prezidentka Evropské společnosti pro katolickou teologii Marie-JoThiel.  

Skupina římskokatolických osobností, které mají blízko k tradicionalistickým názorům, v srpnu vyzvala papeže, aby odvolal svá stanoviska zveřejněná v osmé kapitole dokumentu o rodině Amoris Laetitia (Radost lásky), ve které se Svatý otec věnuje možnostem vstřícnějšího postoje vůči rozvedeným a občansky znovu sezdaným věřícím. Podle autorů výzvy papež František nabádá k nebezpečným tendencím, které vedou k herezím.

Kritizují také 'bezpříkladnou sympatii' papeže pro 'arcikacíře' Martina Luthera, který před 500 lety podnítil celoevropský reformační proces. Jeho vystoupení si letos připomíná celý křesťanský svět, včetně Vatikánu.

S obsahem Radosti lásky polemizovali již loni čtyři kardinálové, kteří vyzvali Františka, aby vyjasnil ty části, které se týkají rozvedených. S pochybami se ptali, zda se svatého přijímání skutečně mohou ve výjimečných případech zúčastnit i rozvedení, kteří znovu uzavřeli manželství.

Podle profesora Karlovy univerzity Tomáše Halíka představuje pontifikát papeže Františka jednu z řady velkých reforem v dějinách křesťanství jako byla např. clunijská reforma, františkánské hnutí, jezuitská spiritualita, tridentská reforma či II. vatikánský koncil.

„Chtěl bych touto peticí nejen ukázat širokou  podporu této reformy, ale podpořit vznik mezinárodního společenství teologů k hlubšímu promýšlení této velmi potřebné reformy pro křesťanství 3. tisíciletí. Stejně jako reformy Tridentského koncilu či II. vatikánského koncilu předcházely nové směry v teologii, tak 'budoucí koncil' potřebuje takovou intelektuální a spirituální přípravu,“ zdůraznil Tomáš Halík.

K dopisu se lze volně připojit na stránkách www.Pro-Pope-Francis.com.

^{(Zdroj: Tomáš Halík, ČTK, KT)}