Koalice katolických institucí končí s využíváním fosilních paliv

Mezinárodní koalice katolických institucí oznámila svůj odklon od využívání fosilních zdrojů energie. Jedná se celkem o 40 velkých institucí, které jsou rozmístěné na všech světových kontinentech – od františkánského kláštera v Assisi, přes jednotlivé diecéze a národní biskupské konference až po katolické bankovní skupiny.

Oznámení sítě Globální katolické klimatické hnutí bylo zveřejněno v úterý v předvečer památky sv. Františka z Assisi. Je to dosud největší společná katolická deklarace týkající se odklonu od využívání fosilních paliv a o stažení aktiv z fondů či podniků, které jsou spojeny s těžbou, zpracováním nebo spalováním fosilních paliv.

V prohlášení se uvádí, že rozhodnutí bylo učiněno na základě „společného přijetí nutnosti chránit životní prostředí a také finanční strategie, která se připravuje na éru uhlíkově neutrální ekonomiky“. Celková hodnota těchto institucí představuje sumu ve výši 5 trilionů USD.

V Assisi už bez fosilních paliv

Odklon od využívání fosilních paliv ohlásilo jenom v Assisi několik institucí – františkánský klášter, tamější diecéze, katolické centrum zdravotní péče a také městská samospráva. Ke koalici se dále připojila Belgická biskupská konference jako vůbec první národní biskupská konference. V Jižní Africe se ke koalici přihlásila arcidiecéze Cape Town, která se rozhodla investovat do sociálních a etických fondů.

Kromě těchto duchovních institucí se do koalice zapojily také subjekty z byznysu a finančního sektoru jako např. německá Katolická banka. Její zástupci řekli, že se jedná o rozhodnutí, které představuje „jak morální imperativ, tak je zároveň finančně zodpovědné“. Kromě ní se do koalice zapojil Belgický ekumenický finanční institut, který je jeden z největších světových soukromých finančních zdrojů pro mikrofinancování.

Klimatické změny a Vatikán

Zájem o problematiku klimatických změn také ilustruje fakt, že Vatikán vyslal svého zástupce na 22. konferenci OSN o klimatických změnách (COP22), která se konala v loňském roce v marockém Marrákéši, a své poselství na ní zaslal i papež František.

Podle něj dohoda “znamená důležité uznání faktu, že klimatické změny představují velmi komplexní problém, který už nelze řešit na individuální nebo národní úrovni. Je nutné na něj reagovat prostřednictvím vzájemné spolupráce, která nám bude oporou při ochraně našeho společného domova“.

Cesta k udržitelnému rozvoji

Samotný Vatikán se už dříve vydal na cestu směrem k udržitelnému rozvoji. V roce 2008 bylo na střechu Vatikánské auly Pavla VI. umístěno 2400 fotovoltaických solárních panelů, které ročně vyrobí zhruba 300 MWh, čímž se snížil objem vypouštěných emisí o 225 tun CO2.

Kromě toho Vatikán zahájil odpadový a recyklační program. Ve zhruba stohektarové  oblasti Vatikánu bylo strategicky umístěno více než 200 sběrných kontejnerů na směsný a tříděný odpad a bylo také spuštěno nové recyklační středisko.

Významný mezníkem v životě církve ve smyslu ochrany životního prostředí bylo vydání encykliky papeže Františka Laudato si´ - o péči o společný domov, která byla zveřejněna v roce 2015. Mezi hlavní témata encykliky patří myšlenky, že ekologie je neoddělitelná od péče o člověka a o společnost a že ochrana přírody není volnočasovou aktivitou, nýbrž povinností každého člověka.

^{(Zdroj: Radio Vaticana, Tiskové středisko Svatého stolce, Guardian)}