Trvalí jáhni: již 50 let služby Bohu i lidem

18. června 1967 vydal papež Pavel VI. list, kterým stanovil pravidla pro obnovu trvalého jáhenství v církvi. V následujícím roce bylo v Kolíně nad Rýnem vysvěceno prvních pět mužů na jáhny. Obnovila se tak služba v církvi, která byla výrazně přítomná až do 5. století, postupně však upadala, až se stala jen jakýmsi předstupněm kněžství. Dnes po celém světě působí již více než 40 tisíc trvalých jáhnů, kteří hlásají Boží slovo, slouží při liturgii a pomáhají potřebným.

^{Foto: Při liturgii nosí jáhen štolu šikmo přes levé rameno. Může také používat tzv. dalmatiku, která je podobná kněžskému ornátu, narozdíl od něj má však rukávy.}

Jáhenská služba má svůj původ v době apoštolů. V 6. kapitole Skutků apoštolských se dočteme o vkládání rukou na sedm mužů „plných Ducha a moudrosti“, kteří se měli věnovat službě, aby tak vytvořili prostor k modlitbě a hlásání Božího slova pro dvanáct učedníků. Jedním z prvnícj jáhnů byl i Štěpán, který za svou víru v Krista zaplatil životem.   

V dějinách církve byla jáhenská služba výrazně přítomna až do 5. století. Pozdeji postupně upadala a stala se jen předstupněm kněžství. Tridentský sněm nařídil znovuzavedení trvalého jáhenství, avšak toto rozhodnutí se nenaplnilo. Až 2. vatikánský koncil stanovil, aby bylo „v budoucnu obnoveno jáhenství jako vlastní a trvalý hierarchický stupeň […], a toto jáhenství se může udělit mužům zralejšího věku, a to i žijícím v manželství, a také schopným mladým mužům, pro které však musí zůstat v platnosti zákon celibátu.“ V naší zemi bylo trvalé jáhenství zavedeno 2. září 1998.

Co je vlastně smyslem trvalého jáhenství, které se uděluje svěcením a v církvi je obnovené již 50 let? Jádrem je služba, jak napovídá i samotný název, který pochází z řeckého slova diakonos = služebník. Jáhen je ten, který slouží, a to především ve třech oblastech: při hlásání Božího slova, při liturgii a v charitativní pomoci. Jáhen hlásá věřícím Boží slovo. Také je věrný v modlitbě, uděluje křest, rozdává eucharistii, jménem církve žehná manželským svazkům, předsedá pohřebním obřadům či žehná svátostiny. Jáhen se také zvlášť angažuje v pomoci potřebným.

Jak uvedl nedávno papež František, jáhen je „strážcem služby v církvi“, „svátostí služby Bohu a lidem“.

„Vaše poslání spočívá v tomto,“ řekl papež trvalým jáhnům v březnu v Miláně. „Připomínat nám všem, že víra ve svých nejrůznějších podobách – v liturgii ve společenství, osobní modlitbě, v různých formách charity – a v jednotlivých životních stavech – laickém, kněžském, rodinném – má zásadní rozměr služby. Služby Bohu a bratří a sestrám. A kolik cesty je potřeba urazit v tomto smyslu! Vy jste strážci služby v církvi.“

Podle Františka není jáhen „napůl knězem a napůl laikem“ ani „nějakým prostředníkem mezi věřícími a pastýři“. Jáhenství je samostatné charisma v církvi, které hovoří o službě.

^{(zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, Směrnice pro formaci, život a službu trvalých jáhnů v české republice)}