Zodpovědně investujeme a připravujeme se tak na budoucnost

V loňském roce bylo investováno 1,2 miliardy korun s cílem budoucího výnosu. Další prostředky dává církev na společensky prospěšné aktivity. To jsou hlavní sdělení dnes proběhlého setkání zástupců Římskokatolické církve s novináři v Praze.

^{Foto mobilem: František Jemelka/Tiskové středisko ČBK}

Stát omezuje financování církví, jeho příspěvek se každoročně snižuje a v roce 2030 skončí úplně. Proto se církve v České republice zodpovědně připravují na období, kdy budou hospodařit samostatně. Investují prostředky tak, aby v budoucnu měly nejen potřebné zdroje pro zajištění své činnosti, ale zároveň mohly v souladu se svým posláním rozšířit své aktivity zejména na poli péče o potřebné, ve vzdělávání a zdravotnictví.

„Být dobrým hospodářem je pro nás nesmírně důležité, abychom mohli smysluplně, ve prospěch věřících i celé společnosti, vyvíjet svou činnost,“ řekl Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a místopředseda ČBK.

Celkové investice diecézí římskokatolické církve (farností, biskupství a kapitul) do hospodaření s cílem budoucího výnosu dosáhly v roce 2015 celkem 1,2 miliardy korun. Do společensky prospěšných aktivit jako jsou školství, zdravotnictví, sociálních projektů a do péče o kulturní dědictví země pak diecéze vložily další více než jednu miliardu korun. Vyplývá to z informací o hospodaření katolické církve za rok 2015, které byly touto formou souhrnu představeny vůbec poprvé

Investujeme, abychom v budoucnu mohli být soběstační a prospěšní

Církevní investice směřují do čtyř základních oblastí: první je zemědělství a lesnictví, další investice jdou do budov, třetí skupinu tvoří čistě finanční investice a poslední jsou investice jednotlivých diecézí do vlastních podnikatelských projektů, které mají většinou inovativní regionální charakter (například vlastní minipivovary).

Pokud jde o lesnictví a zemědělství, zde církev investuje prostředky především do sanace lesů, které nepřevzala v dobrém stavu, a do rozšiřování lesů a polností, které přiléhají k diecézním a farním pozemkům. Své zdroje investují jednotlivé diecéze a kladou přitom důraz na dlouhodobou perspektivu vlastních hospodářských a podnikatelských záměrů; jako příklad zmiňme polesí Domašov, kam se vložilo 11 milionů Kč.

„Při této naší činnosti hledíme na to, abychom co nejvíce podpořili rozvoj regionů a nabídli i nová pracovní místa,“ říká olomoucký arcibiskup a místopředseda ČBK Jan Graubner a dodává: „Zemědělství a lesnictví jsou tradiční katolické oblasti podnikání a církev v nich své působení bude v následujících letech nadále posilovat.“ S nákupy lesů a pozemků jsou často spojené investice do nemovitostí.

Finančním investicím dominuje speciálně zřízený Katolický fond, který spravuje ČSOB. Fond má dva podfondy, do kterých církev zatím investovala celkem téměř 940 milionů Kč a jejich výnosnost zatím dosahuje nadprůměrných hodnot. Finanční investice katolické církve podléhají přísnému etickému řádu.

Výdaje ve společenském zájmu jsou pro nás důležité

Velké objemy peněz směřují na společensky prospěšné aktivity, kde diecéze římskokatolické církve v roce 2015 úhrnem vynaložily 1,08 mld. korun. Jedná se o prostředky vložené do školství, zdravotnictví, sociální oblasti a do péče o kulturní dědictví naší země; uveďme třebas komunitní dům ve Stráži pod Ralskem, kam litoměřická diecéze investovala 4 miliony Kč.

Největší část prostředků - zhruba tři čtvrtě miliardy korun - šla na péči o kulturní dědictví. „Římskokatolická církev se stará o 6.683 historických staveb, především kostelů a kaplí. Ty jsme po minulém režimu převzali často ve velmi špatném stavu a postupně se je snažíme opravovat a zachovat tak pro budoucí generace,“ připomenul generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl.

Dalších více než 100 milionů korun vynaložila církev v roce 2015 na podporu škol a školských zařízení a zhruba stejnou částku investovala i do projektů z oblasti zdravotnictví a sociální sféry. Kromě toho jsou diecéze také zřizovateli neziskových organizací - Charit, které v r. 2015 úhrnem provozovaly přes 1200 služeb, evidovaly více než 105.000 klientů a zaměstnávaly téměř 7500 osob.

Církev dává práci více než třem tisícovkám lidí

Nemalou částku církev vynakládá na služby dle svého poslání a na mzdy, kam loni v úhrnu za všechny diecéze směřovalo 1,3 miliardy korun. Z toho téměř jednu miliardu korun tvořily mzdové výdaje. Všechna biskupství dohromady zaměstnávají ve svých diecézích přes 3100 lidí.

Průměrná mzda kněží je těsně nad hranicí 18.000 Kč hrubého za měsíc. „U civilních zaměstnanců, učitelů, pracovníků v lesích či zemědělství, se snažíme přiblížit se odpovídajícím mzdám. Lidem se snažíme dát co nejlepší perspektivu a být solidním zaměstnavatelem,“ uvedl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Výnos z investic nahradí prostředky od státu

Zdroje římskokatolické církve jsou přitom v porovnání s jejími aktivitami poměrně omezené. Od státu v roce 2015 dostala (diecéze) příspěvek ve výši 892 milionů korun. Tento příspěvek se ale od roku 2016 každoročně snižuje o 5 procent a stát jej bude vyplácet pouze do konce roku 2030. Druhým zdrojem příjmů je finanční náhrada v rámci částečného majetkového vyrovnání státu s církvemi. Všechny diecéze římskokatolické církve loni takto získaly úhrnem 1.282 milionů korun.

Poslední z hlavních zdrojů příjmů jsou výnosy z majetku a investic. Ty díky investiční činnosti postupně rostou a loni dosáhly téměř jedné miliardy korun. Do budoucna se stanou hlavním finančním zdrojem pro udržení chodu církve. „Musíme investovat vskutku promyšleně a zodpovědně, protože objem prostředků, které na tyto účely máme, je omezený. Při investicích navíc hledíme i na to, aby přinášely užitek společnosti,“ vysvětlil Karel Matyska, ekonomický poradce ČBK.  

Další příklady investic za účelem budoucího samostatného chodu naleznete v příloze. K tématu hospodaření Římskokatolické církve se budeme vracet, další informace k tzv. církevním restitucím hledejte na www.sluzbaverejnosti.cz.