Papež František vydal apoštolský list Misericordia et misera

Den po skončení Roku milosrdenství vydal papež František apoštolský list Misericordia et misera (Milosrdenství a ubohá). Ukazuje v něm cesty, jimiž se má církev ubírat po skončení Svatého roku, aby byla i nadále nástrojem milosrdenství. Současně ustanovuje Světový den chudých.

Název dokumentu Misericordia et misera se inspiruje textem sv. Augustina, který těmito dvěma slovy komentuje setkání Ježíše s ženou přistiženou při cizoložství: „Zůstali tam jen oni dva: Milosrdenství a ubohá (žena)“.   

Nový dokument ukazuje cesty, jimiž se má církev ubírat po skončení Svatého roku. „Milosrdenství nemůže být vsuvkou v životě církve, nýbrž tvoří její samou existenci,“ píše se v úvodu.

Desetistránkový text se dělí na část věnovanou svátostem a modlitbě (slavení milosrdenství) a konání milosrdných skutků v každodenním životě.

Setkání s milosrdenstvím ve svátostech a modlitbě

V první části komentuje František mši svatou, zpověď i ostatní svátosti z pohledu milosrdenství. Křesťanská společenství zůstanou podle papeže živá do té míry, nakolik se nechají milosrdenstvím sama utvářet.

Papež také klade důraz na přípravu kněží na kázání i na naslouchání Bibli, skrze niž je možné „lépe porozumět tajemství lásky, která vychází ze zdroje milosrdenství“. Navrhuje přitom, aby se v každém křesťanském společenství věnovala jedna neděle v roce Božímu slovu.  

František také potvrzuje i po skončení Svatého roku službu tzv. misionářů milosrdenství. Ti mají být nadále „konkrétním znamením, že milost Svatého roku je i nadále v různých částech světa živá a účinná“.

Dlouhá pasáž je věnovaná zpovědi, která se má znovu dostat do centra křesťanského života. Zpovědníky papež žádá, aby „přijímali všechny; byli svědky otcovské něhy navzdory vážnosti hříchu; ochotně napomáhali věřícím uvažovat nad spáchaným zlem; jasně předkládali morální principy; byli k dispozici v doprovázení věřících na jejich kající cestě a s trpělivostí s nimi drželi krok; byli prozíraví v rozlišování každého jednotlivého případu; štědří v udělování Božího odpuštění“.

Nic se nemůže stavět jako překážka mezi Boha a hříšníka, který uznal svůj hřích a chce začít znovu. Papež v této souvislosti prodlužuje povolení všem kněžím udělovat rozhřešení věřícím, kteří se dopustili potratu. Papež uvádí „ze všech svých sil“, že „potrat je těžký hřích, protože ukončuje nevinný život“. Avšak těm, kdo se ho dopustili a litují ho, chce umožnit smíření s Bohem.

František také dovoluje přijímání svátosti smíření těm, kdo navštěvují kostely Kněžského bratrstva sv. Pia X. (tj. tradicionalisté, kteří nejsou v plném společenství s Římem), aby tak nikomu nechyběla možnost smířit se s Bohem.

Milosrdné skutky v každodenním životě

Druhá část dokumentu se věnuje uskutečňování milosrdenství v každodenním životě a jejímu sociálnímu rozměru. Vyzývá přitom, aby věřící reagovali na mnohé dnešní formy chudoby: například hlad, nemoci, analfabetismus, ale i nezaměstnanost, diskriminaci, individualistickou kulturu nebo neznalost Boha, „která je tou největší chudobou a největší překážkou v uznání nedotknutelnosti lidského života“.

„Nedržme si žárlivě jen pro sebe to, co jsme přijali. Umějme se o to podělit s trpícími bratry a sestrami, aby byli podpíráni silou Otcova milosrdenství,“ píše František.

Papež vybízí, aby se nově promyslel a prohloubil význam tradičních skutků milosrdenství. Jako příklad uvádí „oblékání nahých“, které lze chápat jako navracení důstojnosti těm, kdo ji ztratili. „Nastal čas dát prostor fantazii milosrdenství, aby se zrodilo mnoho nových skutků, které jsou ovocem milosti,“ píše František. Podle něj je třeba nechat vyrůst „kulturu milosrdenství“ a způsobit v této oblasti „revoluci kultury“.

Více než kdy jindy je potřebné nezapomínat na chudé. Papež proto ustanovuje Světový den chudých, který si bude církev připomínat každoročně o 33. neděli v mezidobí. Církev má uvažovat o tom, „jak leží chudoba v srdci evangelia, i o tom, že dokud Lazar leží u dveří našeho domu, nemůže nastat spravedlnost ani sociální mír“.

Dokument je k dispozici v hlavních světových jazycích na stránkách Vatikánu. Český překlad naleznete v samostatném článku.

^{(zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)}