Zdanění církví není přínosné, konstatuje Centrum ekonomických a tržních analýz

Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), které analyzuje tržní, socioekonomické i politické jevy v ČR a upozorňuje na jejich dopady, připravilo zhodnocení znovuoživených návrhů na zdanění financí vyplácených církvím a náboženským společnostem ze státního rozpočtu. Poukazují na to, že toto zdanění by nemělo ekonomický ani společenský přínos.

Blíží se senátní volby a do veřejné diskuse se vrátilo téma tzv. církevních restitucí. V parlamentu jsou předkládány dva návrhy zákona, jejichž cílem je zdanit sazbou daně z příjmu majetkové (tzv. finanční) náhrady církvím (Poslanecký klub KSČM), respektive majetkové náhrady včetně příspěvků na činnost (Jihočeský kraj reprezentovaný hejtmanem Jiřím Zimolou z ČSSD).

CETA pokládá efekt uvažovaného zdanění je zanedbatelný a má pro to relevantní důvody; některé uvádíme níže. Pokud by totiž byl zákon schválen (pro názornost počítejme s účinností od 1.1.2017), přineslo by v roce 2017 zdanění církevních náhrad do státního rozpočtu cca 399 mil. Kč, což dle dostupných údajů o plánovaných příjmech státního rozpočtu 2017 činí pouze 0,03 % příjmů. Uvažované zdanění příspěvků na činnost církví by v roce 2017 do státního rozpočtu přineslo cca 247 mil. Kč, což je cca 0,02 % příjmů státního rozpočtu. Realizace zdanění by tedy nepřinesla pozitivní národohospodářské efekty.

Své stanovisko opírá CETA mj. o tyto argumenty:

1) Zdanění církevních náhrad přinese státnímu rozpočtu zanedbatelný příspěvek. Příjmy státního rozpočtu na rok 2017 jsou plánovány ve výši 1244,7 mld. Kč. Společnost tímto uvažovaným přerozdělením nic nezíská. Naopak část prostředků se spotřebuje v procesu byrokratického přerozdělení ve státní správě (výběr daně, ...).

2) Zdanění církevních náhrad postrádá logiku. Zákon o tzv. církevních restitucích vychází z předpokladů, že církvím byl v minulosti neoprávněně zcizen majetek, čímž utrpěly nevratné ekonomické ztráty, a současný rozsah a stav majetku neodpovídá výchozímu stavu. Proto dochází ke kompenzacím církví.

3) Zdanění církevních náhrad není reálným fiskálním výnosem. Daň nepředstavuje skutečné zvýšení bohatství společnosti. Je to přesun finančních prostředků od jedné skupiny  ke druhé skupině obyvatel. Zatímco církvím ukrojí 19% z jejich příjmů, tak státnímu rozpočtu přinese jen cca 0,05 % ročně. Státní rozpočet z logiky svého užití tuto částku rozptýlí, neboť daň je neadresná a neekvivalentní platba, a nikde proto není zaručeno, že peníze budou použity na uspokojení stejně naléhavé společenské potřeby. Daňové příjmy mohou klidně skončit třebas v předražené zakázce.

Více na www.eceta.cz.

^{(zdroj: Mgr. Michaela Proskočilová, CETA )}