Co očekávat od hlavy státu?

Dosud měla Česká republika za 30 let své existence tři prezidenty, ale jen poslední z nich – Miloš Zeman – vzešel z přímé volby občanů. Předtím hlavu státu vybírali členové obou parlamentních komor, Poslanecké sněmovny a Senátu. Další prezidentské volby jsou před námi: první kolo se koná 13. a 14. ledna.

„Rád bych, aby nový prezident vrátil svému úřadu základní důstojnost, abychom se nemuseli stydět za chování jeho či jeho okolí,“ vyjádřil své přání v minulém vydání KT politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík. Výhrady ke způsobu, jakým Miloš Zeman v uplynulých deseti letech pojímal prezidentský úřad, zazněly i od některých dalších respondentů naší ankety a projevily se v odpovědích na otázku: Co očekáváte od nové hlavy státu? „Prezidentské volby nejsou soutěží o největšího sympaťáka nebo královnu krásy. Stačí, když daná osoba nebude lhát, nebude se mstít, dokáže ctít ústavu i jejího ducha, stejně jako se omluvit, pokud udělá chybu,“ poznamenal ke kandidátům Josef Pazderka, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus.

Prezidentem by se měl stát „čestný, otevřený a přímý člověk s pevným demokratickým fundamentem“, míní senátorka Miroslava Němcová. „Očekávám, že prezident bude ve svých veřejných projevech povzbuzovat v lidech vzájemnou solidaritu, laskavost a odhodlání k tomu, abychom společným úsilím zvládli náročnou situaci, ve které se naše společnost ocitá,“ uvedl v anketě religionista Pavel Hošek. Abatyše česko-německého benediktinského opatství Venio Francesca Šimuniová u prezidenta zase zdůraznila „schopnost naslouchat, se slyšeným pracovat, nepodlehnout tlaku, že musí na vše znát odpověď, pokud možno okamžitě“.

O úřad hlavy státu se uchází devět lidí: jedna žena a osm mužů. V různých debatách a setkáních s voliči mluví o svých názorech na všemožná témata (od politických a ekonomických až po postoje k hodnotovým otázkám), nebo dokonce o znalostech školního učiva. Ne všechny oblasti, ke kterým se kandidáti vyjadřují, souvisí s výkonem prezidentského úřadu, jehož pravomoci ústava zasazuje mezi poměrně úzké mantinely. Zároveň je ale zřejmé, že prezident má značný politický vliv a svým počínáním může výrazně usměrňovat, či dokonce probouzet společenské nálady. A navíc třeba spory kolem jmenování některých ministrů ukázaly, že prezident může hledat způsob, jak ústavní rámec zcela obejít. I proto od právníka a sociologa Jiřího Přibáně zaznělo, „že úkolem prezidenta je vystupovat pozitivně a dokazovat všem občanům, že demokracie má smysl a je záležitostí našeho každodenního života“.

Původně KT spolu s televizí Noe připravoval na začátek ledna debatu prezidentských kandidátů. Jenže se ukázalo, že je více kandidátů, kteří až na výjimky v televizních diskusích vystupovat nechtějí. Ale 10. ledna TV Noe ve spolupráci s KT odvysílá debatu s publicisty, vědci či umělci o tom, jaká témata se s volbami otevírají. A šesti prezidentským kandidátům, kteří byli před Vánoci na prvních místech všech relevantních průzkumů, jsme položili několik otázek. Chceme čtenářům představit, jak vnímají potřebu překonávat společenské rozdělení, jaké vlastnosti přisuzují státníkům a také zda jim v životním směřování pomohl či pomáhá některý z biblických příběhů nebo úryvků.

Jak se volí prezident První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, pravděpodobné druhé kolo – pokud nikdo nedostane v prvním kole přes 50 % hlasů – naváže o dva týdny později, 27. a 28. ledna. Volit mohou plnoletí občané ve svých obvyklých volebních místnostech a odevzdat hlas je možné také na zastupitelských úřadech v zahraničí. Až do 11. ledna si lze vyzvednout voličský průkaz pro hlasování mimo trvalé bydliště. Ve volební místnosti je nutné se prokázat platným průkazem totožnosti (občanským průkazem nebo cestovním pasem). Hůře pohybliví lidé mohou požádat okrskovou volební komisi o hlasování doma do přenosné urny.