Církev v Bahrajnu před návštěvou papeže Františka

V předvečer odletu papeže Františka na 39. zahraniční apoštolskou cestu do Bahrajnu, nabízíme přehled o církvi v této zemi Perského zálivu, kde žije přibližně 80 000 katolíků.

Podobně jako v jiných muslimských zemích Arabského poloostrova je přítomnost křesťanských komunit v Bahrajnu relativně nedávná a souvisí především s přítomností diplomatického personálu a zahraničních firem a pracovníků, kteří začali do této ostrovní země v Perském zálivu proudit od počátku 30. let 20. století. Zpočátku se jednalo především o katolíky ze sousedních zemí Blízkého východu, ale po ropném boomu v regionu začaly přicházet také tisíce křesťanských přistěhovalců z Asie.

Katolická komunita v Bahrajnu

I dnes tvoří naprostou většinu křesťanů v Bahrajnu (tj. asi 15 % obyvatelstva, z něhož je 70 % muslimů) cizinci, kteří zde pobývají z pracovních důvodů. Pocházejí především z Iráku, Turecka, Sýrie, Libanonu, Egypta, Palestiny a Jordánska, ale také ze Srí Lanky, Indie, Filipín i západních zemí. Je třeba také poznamenat, že Bahrajn je jedním z mála států Perského zálivu, kde žije místní křesťanské obyvatelstvo: jedná se o přibližně 1 000 osob, většinou katolíků pocházejících ze sousedních arabských zemí, kteří přišli do Bahrajnu v letech 1930-1950 a kterým bylo uděleno bahrajnské občanství. V této zemi Perského zálivu žijí také další náboženské komunity včetně židů a hinduistů.

Dlouhá tradice náboženské tolerance

Přestože oficiálním náboženstvím je islám a bahrajnský právní systém je založen na právu šaría (islámské právo), křesťanské komunity a další náboženství mají povolenou svobodu vyznání. Navzdory přetrvávajícímu napětí mezi šíity a sunnity uvnitř většinově muslimské komunity má království dynastie al-Chalífa dlouhou tradici náboženské tolerance a je otevřené mezináboženskému dialogu, o čemž svědčí mimo jiné skutečnost, že se v Bahrajnu nachází několik nemuslimských bohoslužebných míst, včetně dvou kostelů.

Dva katolické kostely v Bahrajnu

První katolický kostel postavený v moderní době v oblasti Perského zálivu se nachází právě v Bahrajnu: kostel Nejsvětějšího srdce Páně byl postaven v roce 1939 v hlavním městě Manamě na pozemku, který tamní emír laskavě daroval katolické církvi. V posledních letech byl postaven druhý kostel v obci Awali na pozemku o rozloze 9 000 metrů čtverečních, který církvi daroval král Hamad bin Isa al-Chalífa v roce 2013.

Katedrála Panny Marie Arabské je v současné době největším katolickým kostelem v regionu a pojme 2 300 lidí. Projekt, o který se výrazně zasazoval zesnulý biskup Camillo Ballin, svého času apoštolský vikář Severní Arábie, byl zahájen v roce 2014. Kostel v moderním stylu byl posvěcen 10. prosince 2021 kardinálem Luisem Antoniem Taglem, prefektem Dikasteria pro evangelizaci, za přítomnosti krále Hamada, kterému byl téhož dne předán dopis od papeže Františka.

Významný pokrok v diplomatických vztazích mezi Svatým stolcem a Bahrajnem

O otevřenosti k mezináboženskému dialogu svědčí i pozitivní diplomatická interakce se Svatým stolcem, který navázal diplomatické vztahy s Bahrajnským královstvím v roce 1999. Vztahy výrazně pokročily v posledních letech, konkrétně od roku 2014, kdy papež František přijal krále Hamada, který papeži věnoval model katedrály Panny Marie Arabské a oficiálně ho pozval na návštěvu království. Jak tehdy informovalo vatikánské tiskové středisko, během setkání Svatý otec a král diskutovali o míru a stabilitě na Blízkém východě a o pozitivním přínosu křesťanské komunity v Bahrajnu.

Po této oficiální návštěvě následovala v roce 2020 návštěva prince Salmána a 25. listopadu 2021 návštěva králova poradce pro diplomatické záležitosti, šejka Chálida bin Ahmeda bin Mohameda al-Chalífy, který obnovil oficiální pozvání k návštěvě země. Prostřednictvím svého vyslance král Hamad rovněž vyjádřil podporu historickému dokumentu o lidském bratrství pro světový mír a společné soužití, který 4. února 2019 v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech podepsali papež František a Ahmad al-Tajíb, velký imám Al-Azharu.

Užší spolupráce na podporu mezináboženského dialogu a míru

Papež František i Ahmad al-Tajíb, kteří se letos v září znovu setkali v Kazachstánu na kongresu představitelů světových a tradičních náboženství v Nur-Sultanu, byli nyní pozváni, aby se připojili k Bahrajnskému fóru pro dialog. Na setkání v Bahrajnu, které se uskuteční ve dnech 3. a 4. listopadu, byli pozváni hosté z Východu i Západu.

Autor: Lisa Zengarini