Četlo nás pět: Matka Tereza – Boží láska v akci

Šéfredaktor, zdravotní sestra, redaktorka, knihomolka, a sociální geograf. Pět čtenářů, pět různých pohledů na jednu zajímavou knihu Karmelitánského nakladatelství, která by neměla uniknout vaší pozornosti.

Setkání s Matkou Terezou – takovou, jaká opravdu byla – prostřednictvím její soukromé korespondence „Pojď, buď Mým světlem“ bylo pro mě před 15 lety doslova zjevením. Odhalilo se mi, jak Bůh působí a může působit v obyčejném člověku a mezi obyčejnými lidmi. Neváhal jsem tedy ani chvíli, když jsem narazil na další obsažnou knížku, která nemluví o světici z Kalkaty, ale přináší její vlastní slova, její spiritualitu chudých takříkajíc bez tlumočení, napřímo. Na knížku „Boží láska v akci“ s výstižným podtitulem „Milovat srdcem, rukama sloužit“.

Matka Tereza je vzorem milosrdného jednání s našimi bližními a příkladem člověka, který čerpá z hloubek Božího milosrdenství. V knížce Boží láska v akci se střídá pravidelně několik oddílů: po úvodním zamyšlení editora knihy, dlouholetého spolupracovníka Matky Terezy a postulátor kanonizačního procesu, Briana Kolodiejchuka následují  vlastní slova světice, poté svědectví o ní v různých situacích, při kterých stála nablízku chudým, nemocným a umírajícím, kdy viděla, co jiní neviděli, a kdy dělala, na co ostatní neměli odvahu. Každá kapitola je zakončena modlitbou – vlastní nebo takovou, kterou si Matka Tereza našla, oblíbila a pravidelně modlila.

Zvykli jsme si nazývat výběry autentických slov, vystoupení, projevů a výroků svatých a ctihodných lidí „kvítky“. Matka Tereza byla obyčejná jako luční kvítí a přitom vzácná a jedinečná jako málokdo. V této knížce jako bychom se v chůzi či běhu dotýkali lemu jejího bílého sárí... *Pavel Mareš, šéfredaktor

*

Kniha Boží láska v akci pro mě od prvních stránek byla živým setkáním s Matkou Terezou, hlavně kvůli její naprosté důvěře v Boží starostlivost a péči. Skrze svědectví jejích spolusester a dalších spolupracovníků, ale i skrze úryvky z její osobní korespondence jsem osobně zakoušela svědectví života, který zpřítomňoval Krista naprosto jedinečným způsobem. Kniha je koncipována podle jednotlivých skutků milosrdenství, takže je ve čtrnácti kapitolách svědectví života Matky Terezy představováno vždy z jiného aspektu – všechny ale spojuje její bezpodmínečná láska k nejchudším a nejubožejším lidem tohoto světa, její akcent na uznání důstojnosti každého člověka a zcela vydávající se služba.

Z hlediska mé zdravotnické profese bylo pro mě čtení této knihy novým zásadním impulsem, povzbuzením i určitým usvědčujícím podnětem k revizi mých dosavadních snah o poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Naprosto zásadně mne na životě Matky Terezy oslovila její absolutní důvěra a vydanost Bohu, pokora a bezpodmínečná láska a starostlivost o kohokoli, kdo se ocitl v její blízkosti, kdo jí byl jakýmkoli způsobem svěřen, poslán do cesty. Knížku doporučuji „všema deseti“ všem lidem bez rozdílu profese, zvláště pak těm, kdo stojí o nové životní impulsy a chtějí svůj život žít pravdivě. * Gabriela, zdravotní sestra

*

Autentická svědectví osob jí nejbližších – především sester z kongregace Misionářky lásky a jejích blízkých spolupracovníků vytváří v knize velmi plastickou představu o životě, službě a myšlení osoby, která se stala doslova Matkou všech – nejen svých milovaných chudých, v nichž viděla samotného Krista, ale i svých sester a novicek, který prokazovala lásku o nic menší. Drobná osůbka, která nikdy nehleděla na své pohodlí a obětovala se pro posledního chudáka ležícího v příkopu, která s láskou vybírala červy z těla umírajícího, aby mohl umřít s důstojností, která se nestranila ani sebepodřadnější práce a která se při tom všem naprosto spoléhala na Boží prozřetelnost a pomoc.

Její spolupracovník vydává svědectví o její lásce k chudým a péči o lidskou důstojnost nemocných a umírajících takto: „Tou nejdůležitější prací, kterou na světě měla, v tu chvíli bylo vyndat mu červy z těla, a moc dobře přitom věděla, že vyndáním červů z jeho těla nezabrání tomu, aby ten člověk zemřel. Přirozená lidská reakce by byla: no tak umře, zapomeňme na to. Prostě ho očistíme a přikryjeme a můžeme ho důstojně pohřbít. Jenže ona ne, prostě tam seděla, hodiny něco dělala a vyndávala ty červy.“ Lásku, jakou chovala ke svým sestrám, dokresluje svědectví jedné z nich: „Ležela jsem v dormitáři. Byla zima a já se v posteli třásla … Vtom jsem ucítila, že mě někdo přikrývá další dekou. Myslela jsem, že se mi to zdá, přesto jsem otevřela oči, a koho nevidím? Samozřejmě že Matku. Velmi láskyplně mě přikryla, zastrčila konce přikrývky pod matraci, požehnala mi, přitiskla mi teplé ruce na tvář a řekla: »Spi.« Až ráno mi došlo, že obětovala svou vlastní přikrývku a dala ji mně. Copak dokázala spát v mrazu bez deky? To ví jen nebe.“ Její pověstnou skromnost a pohrdání světskou slávou dobře vykresluje popis situace při předávání Nobelovy ceny míru: „Během celého ceremoniálu i při potlesku tam Matka tiše seděla, jako by se to všechno konalo pro někoho jiného. Na recepci po ceremoniálu si nevzala nic než vodu. Banket, který obvykle následoval, byl na její žádost zrušen a výdaje na večeři dostala Matka jako dar pro chudé.“

Díky mnohým svědectvím z okruhu nejbližších spolupracovníků Matky Terezy a popisu jejího každodenního neúnavného úsilí o zlepšení živobytí chudých a jejich lidské důstojnosti se nám obraz kalkatské světice stává ještě dokonalejším a její výzva „stačí dělat malé věci s velkou láskou“ dostává reálné vodítko k uskutečnění teze, že svatost je dostupná pro kohokoliv z nás. *Markéta, redaktorka

*

Tahle knížka není pro slabý. Není pro lidi, kteří nechtějí pocítit tíhu lásky Matky Terezy, tu lásku, která musí milujícího bolet, aby byla opravdová. Která neučí ty nejslabší hned rybařit, protože by ani neunesli prut, ale sebere je z ulice, něžně uloží, a jde pro ně sama ulovit rybu od bohatých, a tou chudé a slabé nakrmí. A bohaté učí – udělejme něco dnes. Zítřek už nemusí přijít.

Jehovisté vydávají časopis Probuďte se! O něm je psáno: „Probuďte se! ukazuje, jak je možné řešit dnešní problémy, a povzbuzuje k důvěře ve Stvořitelův slib o pokojném a bezpečném novém světě." Při čtení této knihy mne mnohokrát napadlo, že by na ní velkým červeným nápisem mělo stát Probuďme se!!! Její poselství, skrze něžnou, soucitnou a milosrdnou lásku Matky Terezy k lidem odloženým jak pytle odpadků u silnic na nás z každé stránky křičí: Probuďme se!: „Viděla jsem matky ve strašlivé bolesti, protože jim v náruči umíraly děti hladem. Nežádám o peníze. Chci, abyste se sami obětovali. Chci abyste dávali, dokud vás to nebude bolet. Takové dávání je Boží láska v akci."

K naplnění této neskromné výzvy je ale nutné vědět proč. Proč nás má zajímat, že nějaké dítě na druhém konci planety, nebo bezdomovec na nádraží “co-si-za-to-určitě-může-sám” má hlad a je mu zima? My se přece také nemáme zrovna nejlíp. Pro Boží lásku v akci skrze naše skutky je ale nezbytné vědět a věřit v jedno: že ti všichni, kteří potřebují naši pomoc, nejsou nikdo menší než Kristus ve znepokojivém převleku,  jak Matka Tereza častokrát opakovala. Je nezbytné milovat Ježíše, abychom toužili krmit Ho v hladových, navštěvovat v osamělých, vězněných či nemocných, trpělivě snášet v obtížných. Stačilo dvacet stránek této knihy, abych okusila hořký koktejl zahanbení, prozření a odhodlání. Došlo mi, kolik peněz jsem už v životě utratila, ne-li promarnila či prohýřila tak zbytečně, a kolik dobra jsem za ně mohla pořídit. Nemluvě o tom, kde všude jsem mohla zadarmo věnovat milé slovo, úsměv, chvíli soustředěné pozornosti. … Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných… mně jste učinili (Mt 25,40). Udělejme něco dnes. Zítřek už nemusí přijít. *Kateřina, knihomolka

*

Zapáchající muž prolezlý červy ležící na ulici. Výjev nutící všechny ostatní k odvrácení zraku znamená pro Matku Terezu jednu z mnoha ukázek Krista ve znepokojivém převleku. Vidět v každém člověku Ježíše a v utrpení těch nejnuznějších Jeho utrpení na kříži, patří mezi životní postoje Matky Terezy. Je to postoj přesahující obvyklá behaviorální schémata střídmého sobectví a do sebe zahleděnosti, schovaný skoro v každém člověku pod záminkou uchování vlastního klidu. Avšak čím jiným se inspirovat při snaze o vybřednutí z bídy lhostejného mumraje blahobytné společnosti, než skutky milosrdenství směrem k lidem vyvrženým na její okraje? Matka Tereza nastavuje jiné vzorce chování. Vzorce založené na soucitu přesahující jakékoli stranictví, ekonomické cykly, globální „výzvy“, běh času a kategorie moci. Její aktivity nejsou z tohoto světa, avšak vedeny Prozřetelností hojí jeho tkáň. Má tudíž smysl jednat soucitně – často zejména v nejbližším okolí. Odvracet druhého od cesty do záhuby. Zastat se šikanovaných. Nemýt si ruce nad člověkem padajícím na dno, ale aktivně a s vervou zasáhnout v jeho prospěch. Nelámat nad druhými hůl – a tím vším kráčet v bohulibých stopách Matky Terezy. Vyštípnout se jako tříska z kmene dosavadního způsobu života, svěřit se do náruče Boha, a utilitaristická kritéria a hodnoty vyměnit za život posvěcený, mohou v tomto díle napomoci. Ostatně skutky milosrdenství a bezpodmínečné lásky svědčí o hluboké proměně raného života Matky Terezy. V té setrvala, třebaže nebyla během svého života vždy přesvědčena o správnosti jeho kursu. Kniha tak mimo jiné poskytuje cenné svědectví o síle víry této světice. *Martin, sociální geograf

Knihu Boží láska v akci – Milovat srdcem, rukama sloužit můžete zakoupit na e-shopu Cirkev.cz. 

V nabídce je i verze e-knihy.