Četlo nás pět: Chalíl Džibrán – Prorok (Pro děti a mládež vypráví Anna Peirettiová)

Katolický kněz. Redaktorka a maminka tří dětí. Mladý hledající intelektuál. Knihkupec s rozhledem. Editorka – knihomolka. Pět čtenářů, pět různých pohledů na jednu zajímavou knihu Karmelitánského nakladatelství, která by neměla uniknout vaší pozornosti.

Kdo je Mustafa? Proč čekal na svou loď celých dvanáct let? Před čím ho chránilo město Orfal, které po tak dlouhé době nyní opouští? Kdo to byl a co tam vůbec dělal, že ho teď místní nechtějí propustit, dokud jim nepředá nejvzácnější poklady svého srdce? To jsou otázky, které bouřily mojí myslí při čtení prvních řádků knihy Chalíl Džibrán: Prorok – Pro děti a mládež vypráví Anna Peirettiová. Jelikož jsem ‘původního‘ Proroka dříve nečetla, nezbývalo než trpělivě pokračovat v četbě a vyčkávat to velké, co má ještě přijít.

» „Boží proroku, dlouho jsi na obzoru vyhlížel svou loď a vždycky jsi hledal to, co je opravdu důležité. Tvoje loď teď připlula a ty musíš odjet. Naše láska tě nemůže zastavit. Než nás ale opustíš, chceme tě nejdřív o něco požádat: vyprávěj nám a daruj nám svou pravdu…. Pomoz nám, ať můžeme rozkvést jako stromy, a vyprávěj nám o všem, co ti bylo odhaleno o životě, tedy o tom, co prožíváme mezi zrozením a smrtí.“ Mustafa odpověděl: „Lide orfalský, o čem jiném mohu mluvit než o tom, čím teď překypují vaše srdce?" «

Požádali ho tedy: Řekni nám něco o lásce, radosti a bolesti, o kráse, o dobru a zlu. Řekni nám něco o dětech, o práci, o přátelství… . Příběh, který se odvíjí na dalších stránkách vlastně není příběhem. Je to milostný vzkaz moudrosti. Sofiina Píseň. Je to Boží láska k člověku, která, valící se jako řeka, by způsobila potopu. Proto je rozpletena do pramenů a pramínků. Které občerstvují. Sytí. Tříbí mysl. A vlévají poznání. Text jde v této knize ruku v ruce s obrazem. Je-li kniha doprovázená ilustracemi, vždy se do nich s rozkoší nořím. Jsem milovnice Moneta, velká obdivovatelka snových ilustrací italského výtvarníka Giulliana Ferri, českého malíře Petra Ettlera, a nyní již i jednoho z nejvýznamnějších italských výtvarníků současnosti – Alessandra Sanne.

Knize by dle mého slušel větší formát, tvrdé desky a zářivější obálka, pak by velkoleposti obsahu odpovídala i forma, která ho předkládá. Což je ovšem kosmetická záležitost. Co je však naprosto nezbytné pro vychutnání, rozjímání a absorbování poselství v kombinaci s výpravou tohoto vydání, je šálek horkého čaje nebo čokolády, tichý kout, zavřené dveře a otevřená mysl. Kateřina, editorka – knihomolka

*

Když si uvaříte velké kafe, tuhle knížku zvládnete přečíst, než ho vypijete. Ale Prorok Chalíla Džibrána, byť převyprávěný pro děti a mládež, není text, který by se pro takovou četbu hodil. Je to kniha, kterou potřebujete „louskat“ pomalu, po větách, po slůvkách. Je to text, ke kterému se budete vracet, a který pravděpodobně budete číst trochu jinak v každé nové etapě svého života – v závislosti na věku (a zde podotýkám, že vydání je adresované dětem a je pro ně srozumitelné, ale nebude nijak dětinské, když ho ve své knihovně bude mít dospělý), na zkušenostech, aktuálních okolnostech i momentálním rozpoložení vás bude oslovovat vždy jiná věta, jiný aspekt; stejný text budete číst jinak, nově – tak bohatý a mnohovrstevnatý je Prorok.

Jednotlivé kapitolky můžou – bez ohledu na vaše vyznání a váš světonázor – posloužit jako základ pro meditaci, modlitbu, přezkoumání vašich postojů. Text má kouzlo orientálního způsobu vyjadřování připomínajícího biblická přísloví nebo mudroslovné knihy, je poetický, obrazný, překvapivý, ale zároveň velmi zemitý. A budete-li zvolna rozjímat o napsaném, pak neméně času a vaší pozornosti si vyžádají překrásné ilustrace Alessandra Sanny, které zcela zapadají do atmosféry, kterou text navozuje, a co víc – umocňují ji a neodolatelně vás vtahují do světa ticha a přemýšlení… přemýšlení o věcech, které za to stojí. Kristina, bohemistka – redaktorka

*

Provedení této knížky je jednoduše nádherné. Ilustrace vypadají skvěle: jsou něžné a zároveň probouzející touhu po dálkách, výškách i hloubkách. Vůbec nevadí, že jde jen o zkrácenou verzi původního textu. Někdy se čtenáři samotná podstata pro spoustu slov kolem jen zamlží. Člověku pevně zakotvenému v křesťanství ale Prorok nepřinese úplně nic nového. Zprostředkovává obecně lidskou moudrost. V textu je spousta cenných zrnek pravdy, ale chybí v něm vztah k osobnímu Bohu. Knihu ocení ten, kdo je duchovně založený, ale není ještě připravený přijmout Ježíše jako svého Spasitele. Osobně znám spoustu hledajících lidí, kterým bych ji bez váhání doporučil. Jan, knihkupec

*

Kniha "Prorok - převyprávěno dětem" je milou knihou plnou moudrosti. Fiktivní prorok Mustafa v ní odpovídá na nejzákladnější otázky po smyslu a hodnotách, a to způsobem, ve kterém se mistrně snoubí originalita s hloubkou. Čtenáři se zdá, jako by naslouchal nějakému dávnému blízkovýchodnímu mistru, poetickému jako Mohamed, moudrému jako talmudští rabíni a laskavému jako Ježíš. Celkově považuji dílko za velmi zdařilé, jen s malou výhradou, že kniha trochu klame tělem (podobně jako Exupéryho Malý princ). Ačkoliv titul hlásá, že publikace je určena dětem, což potvrzuje estetika akvarelových ilustrací, velká písmena a snadná slova, mám za to, že text je vhodný (tak jako původní verze) spíše pro dospívající, kteří si potřebují setřídit životní hodnoty a získat nový náhled na nauku, jíž byli vyučeni ve svém náboženství. br. Bonaventura, kněz – františkán

*

„Dvanáct let čekal Mustafa ve městě Orfalu než se vrátila loď, která ho měla odvést.” Jakoby však jeho předodjezdová zvěst svým významem převážila oněch dvanáct let, které ve městě strávil. Jeden okamžik je víc než dvanáct let. Celé dílo vskutku provází jakési magické bezčasí, z něhož vystupují jednotlivá témata. Bezčasí však také může znamenat nadhled, snímající ze čtenáře jeho vlastní okovy. Z textu nepromlouvá hrozba, útlak ani strach, proto je tak hladivý. Kapitoly jsou krátké, nikoli však úderné. Džibrán nechce budovat ani bourat. Je to básník láskyplně konstatující. Hluboký text se rozpíná do šířky. Zvládá s lehkostí obsáhnout obě tyto dimenze, aniž by se však uchyloval ke klišé. Neopomíjí totiž nuance. Z vět “Kdo klopýtá, nemusí jít nutně zpátky” neboli “existuje mnoho způsobů jak být dobří, a nepodaří-li se to, ještě to neznamená, že jste zlí” vyzařuje celé spektrum odstínů člověčenství, často zatlačovaných do pozadí černobílým viděním světa filosofických či náboženských manicheistů nebo demagogů. Prorokova slova jsou však živoucí a pravdivá, neboť vyjadřují sdílenou zkušenost mnohdy kompromisních lidských existencí. Prorok je neodsuzuje, ale objímá. Mluví z duše a do duše takřka každého čtenáře. Je tak trochu terapeutem. Vytváří jakési sdílené metavědomí, do něhož může vést most i v podobě od srdce jdoucí modlitby.” Martin, sociální geograf