Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
Pro papeže Františka, který v březnu oslavil deset let svého pontifikátu a v prosinci osmdesáté sedmé narozeniny, končí intenzivní a složitý rok. Absolvoval pět apoštolských cest: do Konga a Jižního Súdánu, Maďarska, Portugalska, Mongolska a Francie, byl hospitalizován a následně operován v nemocnici Gemelli, proběhly stovky setkání, reformy vatikánské konstituce a řady dalších dokumentů. V říjnu se konalo první zasedání Synody o synodalitě a byl to také rok neustálých výzev k míru, hlavně směrem k Ukrajině a Svaté zemi.
Fotogalerie
Tento rok byl rušný už od prvních chvil. 31. prosince 2022 zemřel ve věku 95 let emeritní papež Benedikt XVI. Poté, co Jorge Mario Bergoglio upozornil svět na zdravotní stav Josepha Ratzingera a rozloučil se s ním v klášteře Mater Ecclesiae, sloužil 5. ledna pohřební obřady svého předchůdce na Svatopetrském náměstí. Jednalo se o skromný obřad za přítomnosti asi 50 tisíc věřících, kteří vzdali poslední poctu bavorskému pontifikovi, jenž byl poté pohřben v kryptě Vatikánské baziliky.
Začátek ledna 2023 byl ve znamení smutku, ale konec měsíce proběhl v radosti z papežovy cesty do Afriky, dodržel tak svůj slib navštívit Demokratickou republiku Kongo a Jižní Súdán. Cesta byla původně naplánována na červenec 2022, ale problémy s kolenem papeži tento záměr znemožnily. Návštěva byla odložena a proběhla od 31. ledna do 5. února. Svatý otec se vydal do Kinshasy a poté do Juby, kde se setkal se zástupy lidí, které tleskaly jeho výzvám proti korupci a drancováni afrického světadílu. "Ruce pryč od Afriky" zněla jedna z nejvýznamnějších papežových frází, proti válkám, které způsobily smrt, zranění a vysídlení. Dojemné bylo setkání s oběťmi znásilnění a mučení v severním Kiwu na nunciatuře v Kinshase, stejně jako ekumenická modlitba v Džubě, kterou papež sdílel s anglikánským primasem Justinem Welbym a moderátorem Valného shromáždění skotské církve Ianem Greenshieldsem.
Splněným slibem byla také cesta na konci dubna do Maďarska, které papež v minulosti navštívil pouze jedno dopoledne na závěr Mezinárodního eucharistického kongresu v září 2021, než se vydal na Slovensko. V Budapešti strávil František tři dny (28.-30. dubna), setkal se také s několika ukrajinskými uprchlíky. A právě v souvislosti se sužovanou Ukrajinu, položil z Svatý otec v Maďarsku mezinárodnímu společenství otázku: "Kde jsou tvůrčí mírové snahy?".
Mír, cíl budoucích generací, byl jedním z hlavních motivů papežovy cesty do portugalského Lisabonu na 37. světové dny mládeže, které se konaly od 2. do 6. srpna. Součástí cesty byla i zastávka ve Fatimě. Na tuto velkou světovou akci, která se bude opakovat v roce 2027 v jihokorejském Soulu, přijelo do portugalské metropole jeden a půl milionu mladých lidí. Pro papeže to byl kolotoč veřejných i soukromých setkání. Při zahájení Světových dnů mládeže pronesl Svatý otec jednu z nejznámějších vět svého pontifikátu: "V církvi je místo pro každého."
Ani ne měsíc po Lisabonu byl papež v Mongolsku, asijské zemi sevřené mezi Ruskem a Čínou, zemi Čingischána a domově malé katolické komunity, která se znovuzrodila uprostřed trosek komunismu a čítá asi 1700 pokřtěných. Všichni věřící se vešli na jednu fotografii pořízenou před katedrálou svatých Petra a Pavla na závěr jednoho z mnoha setkání, která cestu zpestřila. Ta se stala nezapomenutelnou i díky papežovu gestu, kdy na konci mše v Ulánbátaru podal ruku emeritnímu úřadujícímu biskupovi, aby pozdravil čínský lid.
Po zotavení z namáhavé návštěvy v Mongolsku, papež odcestoval 22. září do Marseille a zúčastnil se Rencontres Méditerranéennes, konference na téma migrace. Před občanskými a církevními představiteli ze zemí ležících u Středozemního moře přednesl Svatý otec dlouhý a výstižný projev, v němž vyzval k účinným řešením, která by zabránila tomu, aby se z Mare Nostrum stalo Mare Mortuum. Silná slova, která měl původně papež pronést v jiném kontextu (Dubaj) a k jinému aktuálnímu tématu (klimatická krize) během konference COP28. Akutní zánět průdušek však Františka přinutil na doporučení lékařů cestu do Dubaje zrušit.
V roce 2023 byl papež František dvakrát hospitalizován v nemocnici Gemelli: poprvé v březnu kvůli infekčnímu zánětu průdušek, který vyžadoval léčbu antibiotiky, podruhé v rozmezí května a června kvůli laparotomii a plastické operaci břišní stěny. První pobyt trval krátce, druhý asi deset dní. Papež byl propuštěn 16. června a téměř okamžitě se vrátil k plné aktivitě. Další zkouškou byla akutní bronchitida, která ho postihla na konci listopadu a donutila ho zrušit veřejné i soukromé závazky.
Všechny války, počínaje tou na Ukrajině a konče tou, která vypukla ve Svaté zemi, jsou křížem roku 2023. Rok, který si budeme pamatovat také díky misi kardinála Mattea Zuppiho, předsedy CEI (Italské biskupské konference), papežova vyslance pro zmírnění napětí na Ukrajině. Mise byla rozdělena do čtyř etap (Kyjev, 5.-6. června; Moskva, 28.-29. června; Washington, 17.-19. července; Peking, 13.-15. září) a Zuppi vedl dialog s politickými a církevními představiteli těchto čtyř zemí, zejména o problému ukrajinských dětí násilně odvlečených do Ruska. V této záležitostí požádal o pomoc u Svatého stolce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který byl 13. května po několika telefonických rozhovorech poprvé od začátku války na 40 minut přijat ve Vatikánu.
Papež byl na ukrajinské frontě také "přítomný" díky zasílání léků, potravin a pomoci a četným cestám kardinála Konrada Krajewského do oblastí zasažených konfliktem. Krajewski byl o letošních Vánocích také papežovým zástupcem v Jeruzalémě, kam byl vyslán, aby přnesl povzbuzení římského biskupa křesťanům v Betlémě a na dálku i sužovanému obyvatelstvu Gazy.
Vypuknutí konfliktu na Blízkém východě po brutálním útoku teroristů Hamásu na Izrael 7. října si vynutilo přehodnocení nových způsobů intervence za účelem mírového řešení. Papež ze své strany od první chvíle opakoval východiska z víru násilí: propuštění izraelských rukojmích a okamžité příměří. Sám František se po telefonátech s Bidenem, Abbásem a Erdoganem setkal 22. listopadu s rodinami rukojmích a také s příbuznými lidí trpících následky bombardování v Pásmu Gazy, kde je obětí zatím více než 20 tisíc. Toto gesto, stejně jako některá papežova slova o tom, že to, co nyní ve Svaté zemi zažíváme, je terorismus, vyvolalo kritiku a polemiku zejména ze strany představitelů židovského světa. Stejně jako v případě Ruska a Ukrajiny papež František zachovává princip rovnocenné blízkosti, který byl vždy stylem vatikánské diplomacie, jak nedávno řekl kardinál Parolin, a který nespadá do politických rovin, ale do hlavního poslání Petrova nástupce: být nablízku těm, kdo trpí.
Válka na Blízkém východě vypukla v době, kdy se ve Vatikánu po celý říjen konala Synoda o synodalitě, která byla vyvrcholením tříleté cesty, jež začala v diecézích pěti kontinentů. Synoda byla zahájena 4. října a zúčastnilo se jí 464 kardinálů, biskupů, řeholníků a řeholnic, misionářů a laiků. Všichni účastníci byli uspořádaní u kruhových stolů, nabízeli podněty k zamyšlení a odpovědi na potřeby a přání církví po celém světě v tématech, jako je role laiků a žen, služba biskupů, kněžství, digitální misie, ekumenismus, zneužívání. Vše se spojilo v závěrečné zprávě, o níž se hlasovalo a která byla zveřejněna 28. října.
V roce 2023, který se vyznačoval jmenováním nových kardinálů v římské kurii, obnovou Rady kardinálů, tzv. C9 a povýšením či přerozdělením funkcí, je třeba si povšimnout také několika dokumentů. Především apoštolské exhortace Laudate Deum, pokračování Laudato si', kterou papež pozvedl hlas proti ekologické krizi (4. října); dále apoštolské exhortace C'est la confiance ke 150. výročí narození svaté Terezie (15. října); a konečně apoštolskému listu Sublimitas et miseria hominis věnovanému dílu filozofa a teologa Blaise Pascala ke čtyřstému výročí jeho narození (19. června).
Pokud jde o dokumenty zveřejněné v roce 2023, vyniká mezi nimi Základní zákon státu Vatikán vydaný 13. května, kterým papež reformoval ústavu Vatikánského městského státu, jež nahradila ústavu z roku 2000, s cílem uvést do praxe mezinárodní závazky přijaté Svatým stolcem. Dne 6. ledna papež vydal apoštolskou konstituci In Ecclesiarum Communione, která reorganizuje římský vikariát. V průběhu roku následovaly dekrety, reskripty a motu propria, včetně novely vatikánské trestní legislativy a soudního systému (12. dubna).
Samostatnou zmínku si zaslouží ty, které v listopadu a prosinci vydalo Dikasterium pro nauku víry, nyní vedené argentinským kardinálem Victorem Manuelem Fernándezem, v reakci na dotazy biskupů či kardinálů. Jedná se o několik témat: například možnost transsexuálů přijmout křest, stejně jako dětí homosexuálních párů; zákaz vstupu katolíků do svobodného zednářství; ukládání popela zemřelých; podpora svobodných matek v přístupu ke svátostem. Dále dokument z 18. prosince Fiducia Supplicans, který po schválení papežem otevírá možnost žehnání "neregulérním" párům, avšak mimo jakýkoliv obřad a nesmí se podobat svatbě.
Rok 2023 se pak zapíše do paměti jako rok, v němž byl ukončen dlouhý a složitý soudní proces týkající se správy finančních prostředků Svatého stolce, který po 86 jednáních skončil 16. prosince rozsudkem prvního stupně v délce 37 let pro devět obžalovaných. V lednu, respektive v květnu, pak byl u vatikánského soudu zahájen civilní proces s bývalým generálním auditorem Liberem Milonem a proces týkající se hospodaření s financemi sboru Sixtinské kaple. Co se týče soudních procesů, 27. října František rozhodl o zrušení promlčecí lhůty a umožnil tak soudní proces s bývalým jezuitou a známým umělcem Markem Rupnikem, obviněným z psychického a sexuálního zneužívání ze strany některých řeholnic.
Pokud jde o rok 2024, budoucí závazky odhalil sám papež během mnoha rozhovorů, které v roce 2023 poskytl. Několikrát Svatý otec hovořil o možnosti cesty do rodné Argentiny, která má od listopadu nového prezidenta Javiera Milei. Zopakoval to také v nedávném interview pro mexickou televizi N+, kde hovořil o možných cestách do Belgie a Polynésie. Již dříve naznačil cestu do Kosova. Než budou potvrzeny mezinárodní cesty, bude se papež i příští rok nadále pohybovat v rámci Říma a pokračovat v setkáních s kněžími v různých farnostech, počínaje těmi na předměstích, jak již učinil v minulých měsících, kdy navštívil čtvrti Primavalle, Villa Verde a Acilia. Na programu pro rok 2024 je také návštěva Verony 18. května a Jubileum 2025, na které probíhají přípravy a proběhla dvě bilaterální setkání mezi Svatým stolcem a italskou vládou.
Zdroj: Vatican News, italská sekce
cirkev.cz
Tisk
