V pondělí 24. října se papež František setkal se všemi bohoslovci a kněžími studujícími v Římě. Ve vatikánské Aule Pavla VI. se shromáždili studenti teologie z celého světa a nechyběli ani seminaristé a představení z české Papežské koleje Nepomucenum. Po celou dobu audience papež odpovídal na dotazy účastníků setkání.
Ačkoliv mělo samotné setkání se Svatým otcem začít v pravé poledne, program byl zahájen již o hodinu dříve moderovaným blokem, během něhož vystoupili studenti z několika římských papežských kolejí se svými hudebními příspěvky. Následovala společná modlitba pod vedením kardinála Lazzara You Heung-sik, prefekta Dikasteria pro klérus, který také papeže Františka při jeho příchodu uvítal a byl přítomen celému setkání.
Papež se přítomným studentům hned na začátku omluvil za téměř půlhodinové zpoždění, způsobené jeho dopoledními audiencemi s prezidenty Francie a Kypru. „Chápu, že už se žaludek v tento čas hlásí o slovo“, zavtipkoval Svatý otec a směle se pustil do zodpovídání připravených dotazů, které mu adresovali seminaristé a kněží z celého světa a týkaly se především života v kněžství a seminární formace.
Bohoslovec Daniel Martinek z Brna popisuje své dojmy z audience takto: „Setkání papeže Františka se seminaristy a studujícími kněžími se neslo ve velmi osobním duchu. Svatý otec měl sice připravený text, nicméně ho používal jen proto, aby se ujistil, že na nic nezapomněl. Celou dobu mluvil od srdce přímo k nám. A musím říct, že mluvil zcela otevřeně – žádné mazání medu kolem pusy, ale jasné a věcné připomínky k životu seminaristy a kněze.“
Svatý otec se ve svých odpovědích dotkl mnoha klíčových témat kněžství. Mluvil například o nutnosti být neustále nablízku lidem, zvláště potřebným, o otevřenosti k přijetí jiného názoru, o bratrském společenství mezi kněžími nebo o nebezpečí kariérismu. V odpovědi na první otázku se zabýval otázkou duchovního doprovázení a opakovaně zdůraznil, že se jedná o charisma laické, založené na křtu, a tedy není nutně svázáno s kněžstvím. Na konec audience se papež dotkl i tématu války na Ukrajině. Přirovnal církev k matce, která trpí při pohledu na hádající se bratry, připomněl důležitost uchování jistého nadhledu a vyzval k modlitbě jak za oběti, tak za viníky konfliktu.
„Kdybych měl zmínit jednu věc, která mi utkvěla v hlavě, bylo by to slovo "blízkost". Kněz má být blízko Bohu, biskupovi, spolubratrům a lidem. Tyto čtyři druhy blízkosti jsou nutné k tomu, aby byl kněz opravdovým pastýřem, a ne pouhým kariéristou, který je blízko jenom tam, kde mu z toho něco kápne“, dodává Daniel Martinek.
Svatý otec nakonec poděkoval všem přítomným za položené dotazy a zakončil velmi srdečné setkání výzvou k modlitbě: „Už jste se dneska modlili Anděl Páně? Ne? Tak se do toho pustíme teď!“