Čeští a moravští seminaristé ministrovali Svatému otci

V sobotu 8. dubna se čeští a moravští seminaristé zapojili do asistence při velikonoční vigilii o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Papeži Františkovi ve svatopetrské bazilice ve Vatikánu ministrovalo 15 bohoslovců nejen z Papežské koleje Nepomucenum, ale i z Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci.

Seminaristé z České republiky začali svou službu v bazilice sv. Petra již v dopoledních hodinách Bílé soboty při velkém nácviku na velikonoční vigilii. Pod vedením hlavního papežského ceremoniáře Mons. Diega Ravelliho a jeho pomocníků si každý z bohoslovců osvojoval sobě přidělené úkoly.

Jan Hála, bohoslovec pražské arcidiecéze, popisuje svůj dojem z příprav: „Během nácviku nám byly přiděleny úkoly a osobně to musím hodnotit jako velmi krásný zážitek, kdy se v církvi podařilo vytvořit velmi lidské a milé prostředí. Ceremoniáři, kteří pocházeli z různých národů, byli všichni moc milí. Moje prvotní obava byla, že to celé bude příliš profesionální a přísné, že nás budou drilovat, abychom náhodou neudělali nějaký špatný krok, ale nakonec právě setkání s nimi bylo jedním z nejlidštějších momentů přípravy. Tím také padla moje obava, že celá bohoslužba bude jen formálním představením pro turisty.“

Před samotnou vigilií se papež František osobně pozdravil s každým seminaristou a byl otevřen i krátkému rozhovoru. Tento moment pomohl k vytvoření příjemné atmosféry ještě před začátkem liturgie. „Svatý otec se s námi hned na začátku setkal. Vyptával se na to, kdo jsme, odkud pocházíme, ze které jsme koleje – zkrátka se snažil zjistit, s kým bude slavit Velikonoce. To nás, myslím, všechny potěšilo,“ dodává Jan Hála.

Již od starověku je velikonoční vigilie místem křtu, a proto bylo i nyní Svatým otcem pokřtěno osm katechumenů, kteří následně přijali svátost biřmování a poprvé přistoupili k eucharistickému stolu. Moment křtu byl významným i pro Jana Hálu: „Mě z té bohoslužby asi nejvíce zasáhl křest katechumenů. Jednak si tím připomínám vlastní křest, protože jsem byl také pokřtěn v dospělosti, a jednak to bylo hezké znamení univerzality církve, protože křtěnci pocházeli z různých koutů světa a církev, která se v bazilice sešla ke společnému slavení, přijala tyto lidi do svého středu.“

Liturgie velikonoční vigilie, která ve Vatikánu trvala zhruba dvě a půl hodiny, skončila pro české a moravské bohoslovce v improvizované sakristii u Michelangelovy piety v zadní části baziliky. Papež František, který kolem asistence ještě naposledy projel, ukázal palec nahoru, a tak mohli bohoslovci odjet zpět do koleje Nepomucenum s pocitem dobře odvedené práce a zároveň s radostí, že smrt byla přemožena a Kristus žije.