Čeští a moravští biskupové se ohlížejí za návštěvou ad Limina apostolorum

Ve dnech od 8.- 14. listopadu absolvovala většina českých a moravských biskupů návštěvu ad Limina apostolorum. Položili jsme jim dva dotazy, aby krátce reflektovali tento čas strávený ve Vatikánu a se Svatým otcem: 1. Jak hodnotíte návštěvu a co jste si odnesli zpět do své diecéze?2. Co bylo konktrétně pro Vás nejdůležitější z rozhovoru s papežem Františkem?

^{Foto: Vatican Media}

Reflexe biskupů nad návštěvou ad Limina apostolorum 

Biskupové české provincie

Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický
Ad. 1. Vysoce hodnotím profesionalitu všech těch, kteří se na organizaci podíleli: především vždy laskavý a inteligentní vicerektor Nepomucena P. Vojtech Novotný, ale i ve všem vstřícný rektor P. Roman Czudek se svými bohoslovci a kněžími tam studujícími, včetně spirituála P. Tomáše Rouleho, stejně tak sester boromejek a pak celé čtveřice z Velehradu (P. Damián se sestrami – tichými služebnicemi). Zpět domů si odvážím zřetelně mnou nahlíženou nutnost spolupráce všech, kterým o Kristovu věc jde. Je vyloučená jakákoliv touha po kariéře, prosazeni svých ambicí, být neustále ve středu pozornosti. U nás biskupů právě v tomto hrozí nebezpečí: vyniknout, ukázat se, být v první řadě atd.
 
Ad. 2. Nejpůsobivější byla pro mne papežova zmínka o “blízkosti”, což neznamená familiárnost, vodit za ručičku kněze a diecézany, naopak ponechat každému autonomii v samostatnosti a rozhodování, ale ochotně a pohotově pomoci, když je třeba.

Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský
Ad. 1. Návštěva pro mne byla velmi intenzivní, poučná a radostná.
Setkal jsem se s jinou římskou kurií, než jakou jsem zažil jako generální sekretář před 7 lety.
Byla to kurie naslouchající a také kurie, která otevřeně přiznávala, kudy se má církev ubírat do budoucna, a že toto musíme v modlitbě a naslouchání Duchu svatému společně hledat.

Ad. 2. Nejdůležitější pro mne byla bezprostřednost a schopnost nás spojovat.

Mons. Josef Kajnek, světící biskup královéhradecký
Ad. 1. Moc vydařená pouť. Jistě návštěva pěti římských bazilik je vždy povzbuzením pro každodenní práci a starosti biskupa a 'bonus' k tomu ještě pouť do Assisi právě na svátek sv. Anežky se mší svatou u sv. Kláry, to bylo super.
 
Ad. 2. Jak s námi bezprostředně a bratrsky Svatý otec rozmlouval. Vysvětlil, proč nemůže bydlet v papežském paláci a proč bydlí u sv. Marty, v ubytovně pro biskupy, kteří přijedou na návštěvu do Říma. Tam je blízko lidem a má s nimi každodenní lidský kontakt. A uzavřel, že být papežem není lehké, ale někdy i zábavné.

Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický
Ad. 1. Moje první návštěva ad Limina pro mne zůstane nezapomenutelná, neboť jsem měl poprvé možnost se setkat se Svatým otcem a otevřeně hovořit o situaci současné církve.
 
Ad. 2. Zvláštním způsobem mi utkvělo v paměti spontánní vyprávění Svatého otce o jeho životě, který se dnes odráží v jeho službě pro univerzální církev. Také nám sám říkal, že jeho názory, tak jak je kolikrát prezentují média, nejsou vždy jeho názory a nemáme věřit všemu, co se o něm píše. 

Mons. Pavel Posád, světící biskup českobudějovický
Ad. 1. Návštěva byla velmi obsažná. Na každé kongregaci jsme se dozvěděli něco důležitého.
Jako vždy při takové příležitosti jsem zakoušel univerzalitu Církve. Odvezl jsem si domů velké povzbuzení do další práce

Ad. 2. Setkání se Svatým otcem bylo neformální, velmi osobní. Každý z nás se mohl na cokoliv zeptat a papež František dal pro všechny vyčerpávající odpověď. Zaujal mne opravdu otcovský a pastýřský postoj k nám všem
 

Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký 
Ad. 1. Bylo velmi posilující prožívat jednotu biskupů z naší země a zároveň naše společné pouto se Svatým otcem v Římě a všemi jeho předchůdci. Krásným projevem toho bylo vyznání víry po mši svaté v Bazilice svatého Petra. Pomodlili jsme se v půlkruhu kolem Petrova hrobu a opravdu jsem cítil, že se vracíme „k apoštolským prahům“ – v místě, v čase i v duchu.

Ad. 2. Nejvíc mě zasáhla pokora a otcovská dobrota Svatého otce, s níž nás přijal. Také zájem a pozornost, se kterou každému z nás naslouchal. Nebylo to formální, úřední setkání, při kterém bychom skládali účty nadřízenému, ale opravdový rozhovor s pastýřem. V této atmosféře papež František hovořil o pokladu víry a povolání, o kráse služby Bohu, který nám je vždy „Bohem blízkým, soucitným a něžným“. Všechny tyto vlastnosti se zrcadlily také ve tváři a řeči Svatého otce.

Mons. Zdenek Wasserbauer, světící biskup pražský
Ad. 1. Byl jsem na ad Limina poprvé, takže to byl pro mne zcela nový zážitek. Zážitek silný, pozitivní (kromě Dikasteria pro komunikaci - tam otřesný!), obohacující. Jsem rád za otevřenost, kompetenci, ochotu naslouchat a reagovat ze strany kuriálních úředníků.
 
Ad. 2. Papežova srdečnost, bezprostřednost a to, že nás vnímal jako své bratry, nástupce apoštolů.
Kdybych ještě dodal něco konkrétního, tak se mi moc líbilo třeba to, jak hovořil o poslání trvalých jáhnů, kteří mají být na prvním místě služebníky.

Biskupové moravské provincie

Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a předseda ČBK
Ad 1. Zkušenost opravdového dialogu, bratrského setkání ve vzájemném naslouchání, respektu a otevřenosti.
 
Ad. 2. Povzbuzení k blízkosti lidem a vynalézavé tvořivosti apoštolů dneška.

Mons. Antonín Basler, světící biskup olomoucký
Ad. 1. Na návštěvě ad Limina jsem byl poprvé, jako nejpřínosnější vidím prožití krásného společenství v rámci biskupské konference (jak biskupů, tak sekretariátu) a moje první seznámení s úřady celosvětové církve. Na většině úřadů mne mile překvapila vstřícnost, bratrské přijetí a postoj služby, ale zažili jsme i lidské limity, jak všichni dobře víme.
 
Ad. 2. U Svatého otce Františka se mi velmi líbilo, že na nás měl opravdu čas, že se probralo tolik důležitých témat i jeho bratrský a osobní přístup, přestože je zřejmé, že takových návštěv musel mít za ta léta služby mnoho.

Mons. Martin David, apoštolský administrátor ostravsko-opavské diecéze

Ad. 1. Byla to pro mě první návštěva ad Limina a to, co si odnáším do diecéze, je zkušenost velmi chápavého a srdečného přijetí na kongregacích a dikasteriích římské kurie a také radost z bratrského společenství s papežem.

Ad. 2. Především sdílení jeho osobních zkušeností a také naslouchání, vnímavost a pozornost, kterou nám během dvouhodinového dialogu věnoval.

Mons. Pavel Konzbul, světící biskup brněnský
Ad. 1. Mile mne překvapilo velice vstřícné přijatí na vatikánských úřadech a kongregacích. Obával jsem se, že to bude připomínat školní inspekci, ale opak byl pravdou. Odjížděl jsem povzbuzen. 

Ad. 2. Papežova neuvěřitelná srdečnost a bezprostřednost.

Mons. Josef Nuzík, světící biskup olomoucký
Ad. 1. Neuměl jsem si takovou návštěvu moc představit, a proto mě překvapila bratrská atmosféra na vatikánských úřadech i mezi námi. 
Odnesl jsem si osobní výzvu k pokojnému hledání cest při řešení problémů.
 
Ad. 2. Mě nejvíce oslavila tři slova, která jsou spojena s našim osobním životem i službou – trpělivost, blízkost a růst. Chci se k nim vracet.

Apoštolský exarchát

Mons. Ladislav Hučko, apoštolský exarcha
Ad.1. V mém případě to byla už třetí návštěva ad Limina apostolorum a byl jsem jaksi na ní vnitřně připraven. A přece to bylo jiné jako předchozí návštěvy. Doba se mění a s ní i lidi. A v té postupující době se usiluji stále víc přibližovat k Boží vůli a spojit se s ní. Centrum křesťanské víry, ve které jsem se našel, se do mne vrylo svojí stálostí, neměnností a současně dynamikou. Současný Kristův náměstek je jiný jako byli jeho předchůdci a současně se stejnou rozhodností obraňuje a zastává křesťanské učení a jeho hodnoty. Učí nás pronikat k jádru, k centru. Toto učení radostného poselství nepochází z něho, on mu dává formu slov, dává mu k dispozici svou hlavu i jednotlivé údy, ale prvotně z Ducha Svatého… To se učíme přijímat celý život, s tím se chceme ztotožnit, a budeme v tom pokračovat celou věčnost. Protože je nevyčerpatelné. A to chci odevzdávat svým věřícím nejen slovy ale hlavně svými skutky. 
 
Ad. 2. Z rozhovoru s papežem Františkem ve mně zůstal nezapomenutelný dojem, jak trpělivě naslouchal a z jeho odpovědí, které nás v mnoha ohledech usměrnily. Ještě dlouho budu vnitřně zpracovávat jednotlivá témata, na která jsme se ho ptali a jeho slova spolu se snahou dávat jim konkrétní výraz, budou nezapomenutelně rezonovat v mém nitru. 

GS ČBK

P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK
Ad. 1. Návštěva byla pro mě především velkou školou. Umožnila mi vidět církev v ČR optikou celku a v dialogu s univerzální církví. Na dikasteriích Svatého stolce jsem se setkal s lidmi, o nichž jsem četl a slyšel. Byla to setkání veskrze příjemná s důrazem na naslouchání a ochotu pomoci. 
 
Ad. 2. Samotná možnost být přítomen rozhovoru biskupů s papežem Františkem byla pro mě splněným snem, který jsem ale vůbec neodvažoval snít. Moci sedět dvě hodiny pár metrů od papeže, dívat se mu do očí a naslouchat jeho slovům - už to samo bylo pro mě velmi důležité. Z jeho slov si odnáším jeho charakteristiku postoje dobrého biskupa, kterou lze vztáhnout i na kněze: blízkost, trpělivost a jemnost. Také mě zaujalo, že nám sám papež řekl, že nemáme věřit všemu, co o něm píší média, protože je to často účelové a zkreslené.

Fotogalerie: Vatican Media, fotografie slouží pouze pro soukromé účely ČBK