V papežské letní rezidenci byla zahájena výstava, která připomíná péči papeže Pia XII. o válečné uprchlíky během bombardování střední Itálie v roce 1944, které si vyžádalo přes 500 obětí.
Výstava "Castel Gandolfo 1944” oživuje vzpomínky na "dlouhou zimu" roku 1944, kdy papežské vily a letní vila kongregace Propaganda Fidei poskytly azyl pro 12 000 lidí prchajících před válkou a bombardováním, které těžce postihlo oblast Castelli Romani, rozlehlou pahorkatinu jihovýchodně od Říma.
Předseda Governatorátu Městského státu Vatikán, kardinál Fernando Vérgez Alzaga, během slavnostního otevření připomněl ony měsíce poznamenané "bolestí, zkázou a smutkem, které našly odezvu v srdci papeže Pacelliho". Právě na pokyn tehdejšího papeže "25. ledna 1944 otevřely papežské vily své brány", aby pomohly těm, kteří hledali útočiště a úkryt "pod ochrannými křídly Svatého stolce, o němž se věřilo, že je nedotknutelný”. Během několika málo dní se honosné rezidence proměnily v město uprchlíků ubytovaných v pokojích, halách, schodištích, stanových přístřešcích postavených mezi fontánami a růžovými záhony papežských zahrad. Vše bylo možné díky koordinaci, kterou na papežův příkaz zajistili monsignor Giovanni Battista Montini, budoucí Pavel VI. a ředitel papežských vil Emilio Bonomelli.
Záhy se však ukázalo, že představy o naprosté bezpečnosti jsou iluzorní. Již o čtrnáct dní později bomby zasáhly i vatikánská extrateritoriální území, do té doby považovaná za nejbezpečnější místo. "Úkryt naděje se změnil v místo bolesti. 10. února 1944, asi v 9.15 hodin, dopadly bomby na Collegio di Propaganda Fide a na vilu Barberini. Počet obětí nebyl nikdy přesně spočítán, ale odhaduje se, že zahynulo více než 500 civilistů,” dodává vatikánský kardinál. "Válka nezná hranice ani spravedlnost", řekl kardinál Vérgez Alzaga a připomněl zničení kláštera klarisek a baziliánek na exteritoriálním území papežských vil, při kterém zahynulo 16 řeholnic.
Navzdory tomu papežské vily zůstaly útočištěm tisíců lidí. Palác v Castel Gandolfu se proměnil v provizorní nemocnici pečující o zraněné. Velkodušnost Pia XII. šla dokonce tak daleko, že vydal příkaz, aby jeho osobní pokoje byly dány k dispozici ženám v požehnaném stavu. Během těchto měsíců se díky poskytnutému zázemí narodilo až 36 dětí, včetně dvojčat, kterým rodiče dali na počest papeže jména Eugenio Pio a Pio Eugenio.
Do dějin vstoupila slova Pia XII. adresovaná vysídlencům, reprodukovaná na výstavě jak v originálním zvukovém záznamu, tak v textové podobě s ručně psanými opravami. A byl to opět Pius XII., kdo v roce 1952, kdy bylo v Evropě asi 12 milionů válečných vysídlenců, vydal apoštolskou konstituci Exsul familia o duchovní péči pro vysídlence a uprchlíky.
Zdroj: Vatican News, italská sekce