Biskup Martin David v pondělí 11. listopadu slavil v bratislavském dómu slavnost místního patrona – svatého Martina. Do slovenského hlavního města jej pozval tamní arcibiskup Stanislav Zvolenský v souvislosti s letošní ničivou povodní. Bratislavská arcidiecéze se totiž rozhodla věnovat výtěžek letošní Svatomartinské sbírky rodinám z ostravsko-opavské diecéze, které přišly o střechu nad hlavou.
Arcibiskup Zvolenský se v pastýřském listu, který se v kostelích bratislavské arcidiecéze četl v neděli 10. listopadu, odkázal na povodňovou situaci ve více zemích světa. „Letos ve více zemích vydatné a prudké deště způsobily velké škody a také ztráty na životech. V minulých dnech jsme toto zpustošení mohli sledovat v okolí Valencie. Není to tak dávno, co jsme i my povodně zakusili. V médiích jsme ale mohli vidět škody na severní Moravě, které byly neporovnatelně větší. A protože v bratislavské arcidiecézi každý rok napodobujeme našeho patrona svatého Martina zvláštní sbírkou, chceme v letošním roce projevit blízkost a pozornost rodinám, které ztratily svá obydlí v důsledku záplav v ostravsko-opavské diecézi,“ pozval k solidaritě arcibiskup Zvolenský. Výnos sbírky má být zřejmý na začátku roku 2025 a pomůže konkrétním rodinám prostřednictvím Diecézní charity ostravsko-opavské.
Svatomartinské triduum v bratislavské katedrále trvalo od soboty 9. listopadu až do samotného svátku světce v pondělí 11. listopadu. Každý den třídenní měl své téma a pondělní motto odkazovalo k sv. Martinovi jako světci, který může být příkladem ekologie ducha. V tento den mši svatou v Bratislavě slavil také biskup Martin David.
Biskup Martin v promluvě zmínil, že ačkoliv doba svatého Martina ekologické přemýšlení neznala, sám světec určitě nebyl neekologickým člověkem. Opozitem ke slovu „ekologický“ je totiž výraz „toxický“ a toxičtí lidé bývají sebestřední, majetničtí a bezohlední. „Takovým svatý Martin rozhodně nebyl. Do středu svého života postavil Boha, postavil Ježíše Krista,“ podotkl biskup Martin David a zdůraznil, na čem spočívá ekologie ducha v životě svatého Martina:
„Ekologie ducha svatého Martina vyrůstá z jedné jediné skutečnosti. Ze srdce upřímně toužícího po Bohu, ze srdce, které je neustále naplňováno Duchem Božím. Papež František to vyjadřuje v encyklice Laudato si těmito slovy: ‘Čím více se vyprazdňuje srdce člověka, tím hůře se chová ke svému okolí a k přírodě.’ Nejlepším způsobem, jak žít ekologii ducha, je nemít vyprázdněné srdce. Mít ho stále naplněné Boží láskou, vděčností.“