Bohoslužba při příležitosti nedožitých 90. narozenin kardinála Vlka

V úterý 17. května, v den nedožitých 90. narozenin Miloslava kardinála Vlka a zároveň v den 53. výročí úmrtí Josefa kardinála Berana, se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uskuteční mše svatá. Bohoslužba v kapli arcibiskupů pražských začíná v 7.00.

U příležitosti nedožitých devadesátých narozenin kardinála Miloslava Vlka přinášíme jeho reflexi na téma „Změna smýšlení“ z 15. 3. 2005.

“Obraťte se, změňte své smýšlení a věřte evangeliu“(Mk1,15). Máme tedy jasno, podle čeho měnit své smýšlení. Utvářet svůj život podle evangelia. Všichni si uvědomujeme, že nejde jen o přijetí základních pravd víry; je třeba přijímat výzvy, se kterými se evangelium na nás obrací. Ty jsou krásné, ale i náročné. Žádají naši radikální proměnu. Kristus například především žádá od svých učedníků, aby měli velkou ctižádost. Možná vás to zarazí, překvapí. To se nám normálně nepřipomíná. Ale co je to jiného, když Kristus doporučuje a vyzývá: “Kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vašim služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vašim otrokem“(Mt 20,26-27).

Myslím, že i v našem společenství není vždy nadbytek těch, kteří by chtěli být velcí nebo dokonce první, a stávali se tedy především služebníky, nebo dokonce otroky bratří. Máme tedy náročný vzor ke změně smýšlení. Přitom si uvědomujeme ostrý kontrast s tím, jakému vzoru dává přednost většina současných lidí. Uvědomujeme si, jak v naší společnosti, v politice, v soukromém i veřejném životě je nutná změna mentality, změna smýšlení a jednání. Uvědomujeme si, že dnešní člověk má jako základní hodnocení ve všech oblastech svého života vlastní výkon a úspěch, snahu, aby vynikl a uplatnil se třeba i na úkor druhých.

Jaké je to nebezpečí i pro současného věřícího člověka, aby nepodlehl a aby “trní spoluvzrostlé“ neudusilo setbu Božího slova v jeho životě. Vidíme tedy, že o něco jde. Nezůstávejme na povrchu. Nezapomeňme na to, s jakou výzvou se Kristus obrací na své učedníky, když apoštolům při poslední večeři umývá nohy. A přitom si byl vědom toho, “že mu dal Otec všechno do rukou, že vyšel od Boha a vrací se k Bohu“(Jan.13,3). „Dal jsem vám příklad“ (Jan.13,15), to hovoří i nám. Máme tedy náročný, ale jedinečně účinný vzor změny.

Velikým konkrétním plodem našeho obrácení k Božímu slovu, k Boží moci působící ve světě, k Ježíši Kristu, ať je velikonoční naděje, zakotvená ne v našem snažení a výkonech, nýbrž právě v moci projevené v Kristu Ježíši, v moci Boží, která obrací i tu nejčernější situaci, jakou bylo Kristovo umučení a smrt, v nejslavnější vítězství vzkříšení! Ti, kdo se neobrátí, nenajdou klíč k vlastnímu životu, ani k budoucnosti člověka. Nemají pevnou a jistou naději! A ten, kdo nemá naději, nemá budoucnost! Ať vás naplní, ano zavalí radost z moci Boží působící ve vašem životě, v církvi, ve světě, a tato radost z Hospodina ať je vaší životní silou (srov. Neh 8,10)