„Blízkostí přemáhejme temnotu!“ Ostrava se modlila za oběti střelby v Praze a Středních Čechách

Za útěchu pro všechny pozůstalé a zarmoucené po čtvrteční střelbě v Praze se v sobotu 23. prosince modlila i zaplněná ostravská katedrála Božského Spasitele. Výraznou roli měli při liturgii studenti a studentky univerzit, kteří zapálili 18 svící jako symbol modlitby za zmařené životy. Vlastní svíčku si ale z bohoslužby mohl odnést úplně každý jako znamení naděje a pokoje.

Téměř na minutu přesně 48 hodin od chvíle, kdy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zazněly výstřely, se v ostravské katedrále Božského Spasitele rozezněly úvodní tóny varhan při zádušní bohoslužbě. „Nikdo z nás ještě předvčerem netušil, že se tady sejdeme,“ poznamenal na úvod biskup Martin a poděkoval všem, kteří při mimořádné odpolední mši svaté zaplnili katedrální lavice. „Je dobře, že jsme tu společně. Společnou modlitbou chceme být nablízku těm, kteří prožívají nepředstavitelnou bolest ze ztráty blízkých,“ zahájil bohoslužbu biskup s tím, že nás všechny spojuje potřeba hledat pro svůj život světlo naděje.

O něco více světla se v katedrále rozzářilo o pár chvil později. Při zpěvu Kyrie před oltář přistoupili studenti a studentky univerzit a postupně od adventního věnce rozžehli 18 svící, které stály na zemi a připomínaly počet lidských životů, které v uplynulých dnech v Praze a Středních Čechách zmařilo zlo.

Bohoslužba slova nejprve příchozí – tedy i ostravského primátora, další členy vedení města, Moravskoslezského kraje a představitele univerzit – uvedla do 3. kapitoly Žalozpěvů a Janova evangelia, kde Ježíš útěšně říká, že „v domě mého Otce je mnoho příbytků.“ Biskup Martin o chvíli později v promluvě vzpomněl na střelbu v ostravské fakultní nemocnici před čtyřmi lety, při které také všem ze zármutku došla slova. „Jako křesťan jsem v této chvíli rád, že mohu vzít do ruky Bibli a nechat promluvit to slovo, které není jen obyčejným slovem lidským, ale slovem Božím, které se dotýká lidského srdce a proměňuje ho, přiznal biskup. Ani úryvek z knihy Pláč (Žalozpěvů) totiž nekončí bezútěšně. „Beru si však k srdci a s důvěrou očekávám Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí. Obnovuje se každého rána, tvá věrnost je neskonalá.“ (Pláč 3, 21-23).

Biskup také ocitoval ze zamyšlení P. Pavla Moravce, který si všiml, že se pražská tragédie stala v den zimního slunovratu, kdy je nejméně světla. „Všimli jste si, co v této prázdnotě naprosto přirozeně děláme? Zapalujeme svíce, hledáme naději, hledáme světlo, protože světlo je Božím dotekem,“ pokračoval biskup a podotkl, že i do příběhu o Božím narození záhy vstupuje zlo v podobě masakru betlémských dětí. Ani Herodova krutost ale betlémské světlo nezhasla.

Podvečer 23. prosince měl biskup Martin podle původního plánu vystoupit s adventní promluvou na Masarykově náměstí a pro účastníky tamního koncertu měl připravené svíce ke štědrovečernímu stolu. Program se sice zrušil, ale svíce i s textem modlitby našly své uplatnění při zádušní mši svaté. Účastníkům bohoslužby je totiž na závěr předali skauti, aby se plamen naděje rozhořel ve všech domácnostech. „Temnotu přemáhejme blízkostí,“ vyzval biskup Martin k lásce k bližním a modlitbě za pokoj, kterou účastníci mše dostali vytištěnou.

Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje, abych přinášel lásku, kde je nenávist, odpuštění, kde je urážka, jednotu, kde je nesvornost, víru, kde je pochybnost, pravdu, kde je blud, naději, kde je zoufalství, radost, kde je smutek, světlo, kde vládne tma.

Pomoz mi, abych netoužil po útěše, ale těšil, po porozumění, ale rozuměl, po lásce, ale miloval. Vždyť, kdo dává, ten dostane, kdo odpouští, tomu se odpustí, kdo umírá, vstane k životu.

Po promluvě se do bohoslužby znova zapojili studenti, a to při modlitbě přímluv. Ty pronesli Viktorie Čápová (předsedkyně VKH Praha) a Vojtěch Godfryd (předseda VKH Olomouc). Modlili se mimo jiné těmito slovy:

Pane, ty jsi řekl: „V domě mého Otce je mnoho příbytků“. Přijmi do věčného domova naše zemřelé a všechny oběti násilných činů celého světa.

Pane, ty jsi řekl: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa“. Dej pocítit svou blízkost všem pozůstalým, rodičům, sourozencům, partnerům, přátelům těchto obětí a dej jim sílu obstát v této těžké životní zkoušce.

Pane, ty jsi řekl: „Blahoslavení tvůrci pokoje.“ Pomoz nám, aby se každý z nás zasazoval o pokoj mezi lidmi, aby se i díky nám dařilo odstraňovat násilí a nesváry z naší společnosti.

Pane, ty jsi řekl: „Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo“. Prosíme tě za náš národ a naši společnost, aby v temnotě současných událostí nalezla světlo jednoty a soudržnosti, které jsou předpokladem nadějné budoucnosti.

Celou galerii naleznete ZDE.