Tuto sobotu, 28. září v 17 hodin, uvede biskup Stanislav Přibyl do funkce kanovníků Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích čtveřici kněží. Dva jsou z Čech, z litoměřické diecéze a dva z Německa, z diecézí řezenské a drážďansko-míšeňské.
Katedrální kapitula u sv. Štěpána je společenství kněží, kteří patří mezi nejbližší spolupracovníky biskupa. Členství v kapitule je doživotní, respektive trvá do doby dosažení emeritury kanovníka v 75 letech.
„Je pravdou, že z kapituly se může stát sbor vyparáděných kněží a nic dál. To bych byl opravdu nerad. Kapitula je méně formální grémium, které má spolupracovat s biskupem a mít vliv na diecézi. A já jsem za každého aktivního a iniciativního spolupracovníka rád, proto ji obnovuji a doplňuji. Rozhodně to není jen nějaká historická záležitost,“ zdůrazňuje biskup Stanislav Přibyl.
Svatoštěpánská kapitula má na starosti slavnostní liturgii v katedrále a modlitbu za diecézi a jejího biskupa.
Biskup Stanislav Přibyl si také přeje, aby kapitula v Litoměřicích pečovala také o to, aby se hlavní chrám diecéze stal místem živým, otevřeným a cílem poutníků ke sv. Štěpánu a Zdislavě.
Svatoštěpánská kapitula je instituce založená roku 1057. Do její zakládací listiny byla na počátku 13. století zapsána první česká písemně doložená věta: "Pavel dal jest Ploškovicích zemu, Vlach dal jest Dolas zemu bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučejú Sedlatú."
Každou neděli mívají kanovníci v 17:00 společnou modlitbu nešpor, která je otevřena veřejnosti.
Ale co taková kapitula dělá dnes? K čemu je dobrá? V čem je její význam a důležitost? Ve videu vysvětluje a představuje biskup Stanislav Přibyl:
Radek Jurnečka
Pochází z Letovic – po kněžské formaci v arcibiskupském semináři v Olomouci přišel do litoměřické diecéze do farnosti Přepeře u Turnova. Po práci v několika dalších farnostech přesídlil na arciděkanství do Liberce. Patnáct let byl vedoucím Diecézního katechetického centra. Letos jej biskup Stanislav Přibyl jmenoval svým zástupcem - generálním vikářem
Kamil Škoda
Je okrskový vikář mladoboleslavského vikariátu a farářem ve farním obvodu Bělá pod Bezdězem. Kněžské svěcení přijal od biskupa Jana Baxanta v roce 2010. Kněží litoměřické diecéze jej zvolili členem kněžské rady, poradního grémia biskupa Stanislava Přibyla. Ve vikariátu má na starosti také mládež a pastoraci povolání (hledání životní cesty) se věnuje i na úrovni České biskupské konference.
Holger Kruschina
Vyrostl v severním Bavorsku, ale jeho otec pocházel z východočeského Pomezí u Poličky. Je knězem řezenské diecéze. Jeho biskup Rudolf Voderholzer mu svěřil péči o venkovskou mládež a venkovské obyvatelstvo v Bavorsku. Je farářem v Nittenau a biskupovi pomáhá v několika úřadech na úrovni diecéze. Je členem a předsedou Sudetoněmeckého kněžského díla, které stále přispívá ke smíření českého a německého národa.
Šćěpan Delan
Žije a působí v Ralbici v Horní Lužici – je tedy příslušník lužicko-srbské jazykové menšiny v diecézi Dražďany-Míšeň. Domluví se nejen německy a lužicko-srbsky, ale také česky. Mnoho let se věnoval lužicko-srbské mládeži a duchovní správě v této jazykové oblasti. Léta odtud doprovází poutníky na jejich cestách do litoměřické diecéze a pečuje o blízké vztahy s lidmi a církví na českém území.