Biskup Martin zasvěceným: „Jste světlem pro budoucnost“

Letošnímu Dni zasvěceného života v diecézi vtiskli podobu hostitelé – ostravští salesiáni. Na sedm desítek řeholnic a řeholníků spolu s nimi prožili v sobotu 4. února den po vzoru tzv. salesiánského čtyřlístku, ve kterém se spojuje domov, škola, hříště a kostel.

Salesiánská komunita otočila zaběhnutý scénář Dne zasvěceného života a místo kostela pozvali řeholníky nejprve do své komunitní jídelny. Tam se ujal slova ředitel komunity P. Stanislav Jonášek SDB a představil hostům koncept čtyřlístku, který dal následujícím hodinám rytmus. Nejprve hodina na vytváření domácké atmosféry, pak hodina vzdělávání, následně reflexe hravou formou a poslední hodina pro mši svatou v salesiánském kostele.

Ke zdomácnění přispěla káva, čaj a výměna míst v sále, aby se rozbilo původní usazení podle příslušnosti ke komunitám. Výuky se ujal host z Teplic, salesián P. Michael Martinek. Vysokoškolský pedagog a jeden z koordinátorů synodálního procesu v litoměřické diecézi se zaměřil na téma synodálního vanutí v řeholních komunitách. „My řeholníci máme šířit synodální styl kolem sebe,“ poukázal Martinek na to, že mnohá řeholní společenství jednají, naslouchají a rozhodují podle synodální metody už delší čas. Upozornil ale také na úskalí, která jsou v řádech s rozhodováním a vedoucími pozicemi spojená: „Církevní představený je vždy v pokušení zneužití moci. Je na jeho osobních a duchovních kvalitách, aby nepodlehl,“ poznamenal.

Reflexi ve skupinkách s otázkami o prožívání synody a budoucnosti řeholních komunit předcházela hravá aktivita. „Hraví nemusí být jen salesiáni,“ usmíval se moderátor této části salesiánského čtyřlístku P. František Bezděk SDB. V jídelně se utvořilo deset skupinek namíchaných napříč řeholemi. Každým tým dostal špejle a spojovací hmotu a pustil se do soutěže, kdo postaví tu nejvyšší věž.

Přímo z jídelny pak vycházel i průvod do kostela. K liturgii svátku Uvedení Páně do chrámu patří i žehnání svíček a desítky řeholníků a řeholnic je pak přinesli průvodem před oltář v salesiánském kostele. Biskup Martin David jim v kázání zdůraznil, že podobně jako u salesiánského čtyřlístku, také všechny ostatní řehole utváří svou identitu, která propojuje minulost, přítomnost a budoucnost. „Odkazem minulosti je charisma vašeho řádu či kongregace, které mu dal jeho zakladatel, duchovní bohatství řádu, které vytvořily generace řeholníků před vámi,“ podotkl biskup s tím, že přítomnost ovlivňuje zejména to, nakolik dovedeme naslouchat Duchu svatému. „Jako komunity jste společně na cestě a v tom jste možná v synodalitě dále oproti světové církvi.“ Příkladem života v Duchu svatém je Simeon, který v davu rodičů dokázal rozeznat malého Ježíše.

Budoucnost je nám skryta a leckdo by do ní mohl pohlížet s obavami, kolik nás bude a jak bude řeholní život příštích generací vypadat. I zde ale může zasvěcený život dávat dobré světlo, inspiroval se biskup Martin chorvatským básníkem Ivanem Golubem: „Ten napsal, že zasvěcené osoby jsou památníkem budoucnosti. Sliby, které jste složili totiž odkazují k něčemu, co bude beze zbytku naplněno v budoucnosti. Slibem čistoty ukazujete onen stav v nebi, o kterém je psáno, že tam se lidé nebudou ženit ani vdávat. Slibem chudoby předpovídají nebeský stav dokonalého společenství všeho. Slibem poslušnosti předpovídáte na tomto světě stav na věčnosti, kdy všechno bude podřízeno Otci,“ poděkoval biskup Martin řeholníkům.