Biskup Kročil požehnal novou křížovou cestu

V sobotu 12. dubna 2025 požehnal při slavnostní liturgii českobudějovický biskup Vlastimil Kročil novou křížovou cestu ke kostelu Nejsvětější Trojice v Trhových Svinech.

Fotogalerie

3

„Díky velkorysé podpoře města Trhové Sviny se tento okamžik stane velikou událostí nejen pro nás zde přítomné, ale zcela jistě přispěje k velkému kulturnímu a duchovnímu obohacení také všech těch, kteří se vydají z města cestou lemovanou výjevy láskyplné oběti Ježíše Krista,“ pronesl v úvodu své homilie biskup Kročil. A jelikož Pána Ježíše Krista nelze oddělit od Jeho Matky ani v utrpení, ani ve vzkříšení, a protože slavnostní den otevření a požehnání křížové cesty následoval po tzv. Bolestném pátku – pátku před Květnou nedělí, kdy se dříve slavila památka Panny Marie Bolestné – rozjímal biskup Vlastimil Kročil ve své homilii především o ní.

Panna Maria provázela svého Syna Ježíše Krista Jeho bolestnou cestou, ona s Ním prožívala pod křížem Jeho utrpení. Slova proroka Jeremiáše lze vztáhnout i na ni: „Vy všichni, kteří jdete okolo cestou, pohleďte a vizte, zdali je bolest jako bolest má!“ (Pláč 1,12) Pán Ježíš chtěl spojit svou Matku s dílem vykoupení a dal jí podíl na své nejvyšší bolesti. Maria spojená s Ježíšovým dílem spásy netrpí pouze jako dobrá matka, která vidí v nejvyšších mukách umírat svého syna. Její bolest je bolest výkupná. Skrze utrpení a v nejhlubším spojení se Synem mají činy nejčistší a milostiplné Panny Marie – služebnice Páně – téměř nekonečnou hodnotu.

„Kdo z nás chce zůstávat pod křížem Ukřižovaného Ježíše?“ pokládá otázku biskup Vlastimil Kročil. Panna Maria zůstala a přijala od svého Syna nové poslání – nové mateřství. Pán Ježíš na kříži nemyslí na sebe a nehledá pro sebe útěchu. On se stará o tu malou skupinku pod křížem, především o svou Matku a svého milovaného učedníka Jana. Svou Matku svěřuje Janovi – a v jeho osobě nám všem – a Jana – a v jeho osobě nás všechny – svěřuje své Matce Marii. Nejsme vydáni napospas společnosti, která je často macechou krutou ke svým dětem. Patříme Marii, Církvi, společenství věřících. „Přijměme Pannu Marii za matku v každém okamžiku svého života, zůstávejme s ní v modlitbě svatého růžence,“ vyzývá naléhavě biskup Kročil.

Tato malá událost, která se odehrála pod křížem, je ve skutečnosti prvním velkým vítězstvím života nad smrtí. Je prvním plodem kříže – té lásky bez hranic, která je silnější než smrt. Zdálo se, že křížem všechno končí. A hle – rodí se tu nové přátelství, nová láska mezi mladým učedníkem a Matkou lidstva. Na kříži je poražena sebeláska a rodí se láska silnější než smrt, malá rodina sjednocená ne tělem a krví, nýbrž láskou Ukřižovaného Pána.