Předseda německé katolické biskupské konference reagoval na dopis severských biskupů, kteří vyjádřili znepokojení nad směřováním „synodální cesty“.
Biskup Georg Bätzing v dopise z 28. března trval na tom, že tento několikaletý proces nepředstavuje žádné riziko schizmatu. V dopise, s nímž se seznámila zpravodajská agentura CNA Deutsch, uvedl, že „synodální cesta“ neusiluje o vytvoření "Sonderweg", což je historicky zatížený termín, který doslova znamená zvláštní cestu pro německou církev, která by byla izolována od církve celosvětové. Napsal: „Chtěl bych oponovat obavám, že by katolíci v Německu mohli zanedbávat své začlenění do společenství univerzální církve, nebo se dokonce vydat zvláštní cestou mimo toto společenství.“
„Mohu vás ujistit, že při jednáních a rozhodnutích synodální cesty se velmi pečlivě rozlišuje, které změny a reformy lze uskutečnit v rámci diecézní odpovědnosti členů německé biskupské konference a které otázky, obavy a reformní přání je třeba vnést do kontextu světové církve, zejména do synodální cesty světové církve.“ Bätzing měl na mysli synodu o synodalitě, která se bude konat v Římě v roce 2023 po dvouletém konzultačním procesu.
Severští katoličtí biskupové zveřejnili 9. března otevřený dopis Bätzingovi, v němž vyjádřili obavy z trajektorie synodální cesty, iniciativy sdružující biskupy a laiky k diskusi o palčivých otázkách v důsledku ničivé krize zneužívání duchovních v Německu. V dopise varovali před „kapitulací před duchem doby“ a „ochuzením obsahu naší víry“.
Biskupové Švédska, Dánska, Norska, Finska a Islandu zveřejnili dopis poté, co účastníci synodální cesty hlasovali pro návrhy textů vyzývajících ke zrušení kněžského celibátu v latinské církvi, svěcení žen na kněze, žehnání párům stejného pohlaví a změnám katolického učení o homosexualitě.
Bätzing ve své odpovědi uvedl, že oceňuje obavy biskupů, ale jejich „vyjádřené a naznačené obavy neodpovídají skutečným jednáním, diskusím a rozhodnutím naší synodální cesty“. Připomněl, že tento proces následoval po krizi zneužívání, která církví v Německu otřásla .
„Vycházejíce ze skutečně katastrofální a hluboce ostudné skutečnosti sexuálního zneužívání a jeho utajování uprostřed církve, hledají němečtí katolíci s velkou pečlivostí a dobře podloženým teologickým odhodláním nové způsoby církevní praxe,“ řekl.
„Všechny tyto úvahy mají za cíl vytvořit v životě církve prostor pro evangelium, abychom mohli opět svobodněji spolupracovat na příchodu Božího království, a vytvořit tak základ pro to, abychom mohli všem, kdo se nás ptají, vydat svědectví o důvodu naší naděje.“
Bätzing pak reagoval na poznámku severských biskupů, že církevní představitelé jsou „pověřeni, aby s vděčností a úctou přijali za svůj neporušený poklad víry předávaný církví“.
Napsal: „Chtěl bych zde také jasně říci, že neměnné a nezměnitelné depositum fidei (poklad víry) nelze chápat tak, že každá církevní praxe, každý předpis a každá společenská forma církve, které se vyvinuly v průběhu dějin a za zcela konkrétních časových okolností, již samy o sobě představují toto nezměnitelné depositum." "Mnohé organizační aspekty, struktury a také přidělování kompetencí v církvi se utvářely jako reakce na konkrétní historické podmínky a musí být pak také předmětem změn a obnovy, když se kvůli změněným požadavkům ukáží jako zastaralé, nebo dokonce překážející v hlásání evangelia.“
Německý biskup dále citoval z dokumentu Lumen gentium II. vatikánského koncilu: „Svátostného tajemství církve se to netýká, protože pro církev vždy současně platí následující: Je 'zároveň svatá a vždy potřebuje očistit, vždy jde cestou pokání a obnovy'. O tyto změny jde v synodální cestě, která se při hledání nových cest k tomuto cíli řídí klíčovými prameny víry: Písmo a tradice, magisterium a teologie, stejně jako smysl pro víru věřících a znamení doby.“
Podobný argument předložil biskup ze západoněmeckého Limburgu 16. března v dopise arcibiskupovi Stanisławu Gądeckému, předsedovi polské biskupské konference. Biskup Bätzing odpovídal na ostře formulovaný dopis Gądeckého, který zpochybňoval, zda je synodální cesta zakotvena v evangeliu a v dopise severským biskupům se dotkl jejich varování před "kapitulací před duchem doby" (Zeitgeist).
„Rád bych vás ujistil, že Synodální cesta si toto napomenutí vždy bere k srdci. Nikdo se nemůže zabývat lehkovážným přizpůsobováním působení církve převládajícím trendům." "Nicméně úvahy synodální cesty v souladu s dobrou církevní tradicí a v úzkém spojení s prohlášeními II. vatikánského koncilu vycházejí z předpokladu, že Bůh, Stvořitel a Udržovatel světa, se zjevuje i v tomto světě a v dějinách lidstva, a že jeho působení a jeho přirozenost lze ve zhuštěné podobě vidět i v dějinných událostech.“
Na závěr německý biskup požádal severské biskupy, aby zůstali v kontaktu v naději, že budou schopni „posílit a prohloubit“ vzájemnou výměnu názorů.
Přeložila: Kateřina Odvodyová