Benedikt XVI. potvrdil, že se zúčastnil sporného setkání v roce 1980 v Mnichově

Emeritní papež Benedikt XVI. se v prohlášení, které vydal jeho sekretář arcibiskup Georg Gänswein, omluvil za mylnou informaci, že se v roce 1980, tedy v době, kdy působil jako arcibiskup Mnichova a Freisingu, nezúčastnil setkání s knězem obviněným se sexuálního zneužívání.

„Prohlášení o opaku bylo proto objektivně nesprávné,“ uvedl arcibiskup Georg Gänswein, sekterář emeritního papeže Benedikta XVI. „Chtěl by tedy zdůraznit, že to nebylo učiněno ve zlé víře, ale že to bylo výsledkem chyby při úpravě prohlášení. Jak k tomu došlo, bude vysvětleno v následujícím prohlášení. Za tuto chybu se emeritní papež velmi omlouvá a žádá.o prominutí.“

Více než tisíc stránková zpráva o řešení případů zneužívání v arcidiecézi Mnichov a Freising, vydaná 20. ledna, viní emeritního papeže Benedikta XVI. že během svého působení ve funkci arcibiskupa v letech 1977 až 1982 nesprávně naložil se čtyřmi případy 

Benedikt XVI., který důrazně popírá obvinění z krytí sexuálního zneužívání, zaslal analytikům svoji 82-stránkovou zprávu  svých poznámek.

Jeden ze čtyř případů se týkal kněze jménem Peter Hullermann, který byl obviněn, že v letech 1973 až 1996 zneužil nejméně 23 chlapců ve věku od 8 do 16 let. Na případ poprvé upozornila média v roce 2010, kdy byl Benedikt XVI. papežem a opětovně i na začátku tohoto měsíce.

Důležitým aspektem bylo odinariátní setkání v roce 1980, na kterém se hovořilo o přestupu kněze z diecéze Essen do mnichovské arcidiecéze.

Gänswein ve svém prohlášení pro Die Tagespost poznamenal, že během setkání bylo dohodnuto, že knězi, který se přiznal k sexuálnímu zneužívání dětí, by mělo být poskytnuto ubytování v Mnichově, protože zde docházel na terapie.

„Na základě objektivně správných a dokumentovaných spisů bylo zveřejněno prohlášení, že na tomto setkání nebylo přijato žádné rozhodnutí o pastoračním pověření dotyčného kněze. Vyhovělo se pouze žádosti o poskytnutí ubytování během jeho terapeutického léčení v Mnichově.“

Hullermannovi bylo později povoleno působit bez omezení v mnichovské farnosti. V roce 2010 bývalý generální vikář Mons. Gerhard Gruber převzal za toto rozhodnutí „plnou odpovědnost“.

Po odchodu z mnichovské arcidiecéze v roce 1982 působil budoucí Benedikt XVI. jako prefekt vatikánské Kongregace pro nauku víry před svým zvolením papežem v roce 2005. V roce 2013 odešel do penze a od té doby žije v ústraní ve Vatikánu.

Mnichovská zpráva se týkala nejen období, kdy budoucí Benedikt XVI. vedl arcidiecézi, ale také funkčního období kardinála Friedricha Wettera, který jej vystřídal a kardinála Reinharda Marxe, který od roku 2007 zastával funkci arcibiskupa Mnichova a Freisingu.

Kromě kritiky, že se emeritní papež nevypořádal dobře se čtyřmi případy, vyšetřovatelé uvedli, že Wetter zpracoval špatně 21 případů a Marx dva.

Marx, člen kardinálské rady papeže Františka, řekl, že je „šokován a zahanben“ tímto zjištěním. Očekává se, že mnichovská arcidiecéze uspořádá 27. ledna tiskovou konferenci, na které se bude zabývat závěry studie „po prvním čtení a prozkoumání“.

Gänswein ve svém prohlášení uvedl, že Benedikt XVI. pokračuje ve čtení rozsáhlé zprávy mnichovské advokátní kanceláře Westpfahl Spilker Wastl. „V současné době pečlivě studuje všechna prohlášení, což ho naplňuje hanbou a bolestí z utrpení způsobeného obětem,“ řekl. „Přestože se snaží zprávu přečíst rychle, žádá vás o pochopení. Četba mu nějakou dobu potrvá, vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu, ale také kvůli jejímu rozsáhlému obsahu. Ke zprávě vyjde prohlášení.“