V neděli 4. září papež při dopolední mši svaté blahořečí jednoho ze svých předchůdců z druhé poloviny 20. století, Jana Pavla I., jehož pontifikát patřil k nejkratším v historii.
Pouhých 33 dní stanul v roce 1978 v čele katolické církve Albino Luciani (1912-1978), rodák ze severoitalského Belluna nedaleko Benátek. Pocházel z dělnické rodiny, knězem se stal v 23 letech. Benátským patriarchou ho jmenoval v roce 1969 tehdejší papež Pavel VI. a o čtyři roky později ho povýšil mezi kardinály. Právě po tomto papeži 2. vatikánského koncilu a jeho předchůdci Janu XXIII., který koncil svolal, si kardinál Luciani vybral své papežské jméno Jan Pavel I. Dal tím najevo, že chce v jejich díle pokračovat. Již 28. září téhož roku 1978 však zemřel na náhlé srdeční selhání, nebylo mu ještě 66 let.
Za své heslo si již coby biskup zvolil humilitas, tedy pokora. Díky svému dělnickému původu měl vždy blízko k lidem sociálně slabým, silně kritizoval vykořisťování pracujících pobírajících nedůstojnou mzdu. Ve svých promluvách vzpomínal také na to, jak coby dítě míval hlad. Jako kněz se hodně věnoval zpovědní službě a katechezím, které by srozumitelným způsobem přiblížily poklad víry co nejširšímu publiku. Sám byl aktivním účastníkem 2. vatikánského koncilu, s jehož závěry se ochotně ztotožňoval. Za svého kratičkého pontifikátu se stačil do dějin zapsat jako první papež, který odmítl používání majestátního plurálu „my“.
Papež František loni na podzim schválil dekret potvrzující zázrak, jenž se odehrál na přímluvu Jana Pavla I., což je podmínkou beatifikace. Jde o případ z roku 2011, kdy se podle lékařů nevysvětlitelně uzdravila jedenáctiletá dívka z Buenos Aires, která trpěla akutní encefalopatií.