Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
Po násilném převzetí moci Ázerbájdžánem bylo minulý týden zatčeno několik klíčových arménských představitelů v Náhorním Karabachu.
Arayik Harutyunyan, bývalý prezident mezinárodně neuznané karabašské republiky, známé také jako Náhorní Karabach, byl mezi těmi, které 3. října zadržela ázerbájdžánská armáda. Viní ho z terorismu a vedení „agresivní války“. Ázerbájdžánské úřady bývalého vůdce Náhorního Karabachu obvinily z řady trestných činů, mimo jiné z plánování, přípravy, rozpoutání nebo vedení agresivní války, porušení mezinárodního humanitárního práva během ozbrojených konfliktů, z úkladné vraždy nebo terorismu.
Mezi další klíčové arménské představitele, kteří byli zatčeni ázerbájdžánskou armádou, patří Ruben Vardanjan, Bako Sahakjan a Arkadi Gukasjan. Deník Azeri Times zveřejnil jejich fotografie a prohlásil, že je s nimi zacházeno lidsky a že mohou telefonovat svým příbuzným. V současné době je jejich osud nejasný, neboť ázerbájdžánské úřady neuvedly, jaké případné tresty jim hrozí.
Tato zatčení následovala po krátké, ale intenzivní ázerbájdžánské vojenské ofenzívě, která ukončila samosprávu Arménů v Náhorním Karabachu. Ještě před dvěma týdny byl tento region většinově arménský a křesťanský, přestože se nacházel u hranic Ázerbájdžánu, většinově muslimského státu.
Náhorní Karabach, na který si od roku 1991 činí nárok Arménie i Ázerbájdžán, se ázerbájdžánská vláda zmocnila během druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020. Ačkoli je Náhorní Karabach mezinárodně uznáván jako součást Ázerbájdžánu, etničtí Arméni si až do ázerbájdžánského útoku 19. září nadále nárokovali vlastní suverenitu.
Po útoku ázerbájdžánská vláda slíbila plnou ochranu práv a svobod osob arménské národnosti, převážná většina Arménů z Náhorního Karabachu však nyní uprchla do Arménie. Podle několika obhájců lidských práv se arménští křesťané v Náhorním Karabachu obávají kulturního, náboženského a etnického pronásledování ze strany ázerbájdžánské vlády.
Podle arménské vlády uprchlo od převzetí moci Ázerbájdžánem 100 632 Arménů, tedy více než 80 % z celkového počtu 120 000 obyvatel Náhorního Karabachu. Někteří odborníci se obávají, že Ázerbájdžán, povzbuzený vítězstvím v Náhorním Karabachu a podporovaný svým spojencem Tureckem, plánuje invazi i do Arménie.
"Buďme realisté," řekla minulý týden agentuře CNA Siobhan Nash-Marshallová, americká obhájkyně lidských práv. "Ázerbájdžán už část regionu zabral, útočí i na vesnice v pohraničí. Co tedy hrozí Arménii? Invaze."
Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna 3. října oznámila záměr Francie poslat Arménii vojenské vybavení. Toto oznámení svědčí o pokračujícím politickém posunu Arménie směrem od Ruska k Západu.
Od té doby, co se ruským mírovým silám umístěným u Náhorního Karabachu nepodařilo zastavit útok z 19. září, začala Arménie ustupovat od ruského vlivu. Arménský parlament minulý týden odhlasoval připojení k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), u kterého je vydán zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. To znamená, že pokud by Putin vkročil na území Arménie, úřady by ho musely zatknout.
Zdroj: CNA
cirkev.cz
Tisk
