Atomová bomba: holocaust v roce 1945, strašná hrozba dnes

Před 77 lety, 6. a 9. srpna, byla dvě japonská města zničena ničivou zbraní - atomovou bombou. Generální tajemník OSN Antonio Guterres: "Lidstvo si hraje s nabitou zbraní". Maurizio Simoncelli, viceprezident Mezinárodního výzkumného institutu Archivio Disarmo: Konflikt na Ukrajině nám dnes připomíná, že atomová bomba je skutečnou hrozbou.

Fotogalerie

3

Verona v Itálii, Popayán v Kolumbii, Kehancha v Keni, Tambov v Rusku, Cherson na Ukrajině. Tato města, tak vzdálená a odlišná od sebe, mají jeden společný údaj: počet jejich obyvatel je víceméně stejný jako počet obyvatel Hirošimy v roce 1945. V japonském přístavním městě žilo asi 255 000 lidí, když 6. srpna téhož roku po odpálení uranové atomové bomby americkým letectvem vypukla spalující bouře. Tragédie, která se vryla do paměti celého světa a která je i pro dnešní dobu svědectvím, že není imunní vůči riziku nové katastrofy, dalšího holocaustu. Hirošima a Nagasaki, další japonské město, které zažilo hrůzy atomové vojenské síly, nejsou dramatickými kapitolami minulosti. Jsou trvalým varováním, aby jiná města nebyla zasažena jednou z více než 12 700 jaderných hlavic rozesetých v různých oblastech světa. Většina v současnosti dostupných atomových bomb je mnohem silnější než ty, které byly svrženy během druhé světové války: mohou rozsévat smrt a zkázu během několika okamžiků s potenciálně mnohem výraznějším rozsahem. Mohou mít dramatické následky po celá desetiletí a ohrozit životy několika generací.

OSN: lidstvo si hraje s nabitou zbraní

V projevu na vzpomínkové slavnosti u příležitosti 77. výročí bombardování Hirošimy vyzval tajemník OSN Antonio Guterres k zastavení zvyšování zásob jaderných zbraní a varoval, že se rychle šíří několik krizí s "nebezpečným jaderným podtextem". "Jaderné zbraně nemají smysl. O tři čtvrtě století později si musíme položit otázku, co jsme se naučili z atomového hřibu, který se v roce 1945 vznesl nad toto město," řekl generální tajemník OSN v Pamětním parku míru v Hirošimě.  "Krize s vážným jaderným podtextem se rychle šíří, od Blízkého východu přes Korejský poloostrov až po ruskou invazi na Ukrajinu. Lidstvo si hraje s nabitou zbraní."

Papež: Mír se nedosahuje rovnováhou teroru

Jaderné zbraně tvoří arzenál, který ohrožuje lidstvo, náš společný domov. Nejsou opěrnými body logiky odstrašení, ale možnými "dveřmi" do propasti, do níž se může náhle propadnout celá lidská rodina. Papež František nám to během svého pontifikátu několikrát připomněl. Nedávno to zopakoval na Twitteru u příležitosti zahájení konference OSN o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), která potrvá v New Yorku do 26. srpna. "Použití jaderných zbraní i jejich držení," napsal papež, "je nemorální. Snaha zajistit stabilitu a mír prostřednictvím falešného pocitu bezpečí a "rovnováhy teroru" nevyhnutelně vede k otrávení vztahů mezi národy a brání skutečnému dialogu."

Skutečná hrozba

"Bohužel vidíme, že ve strategických doktrínách zemí, které mají atomové zbraně, se uvažuje o možném použití těchto zbraní." Pro Vatikánský rozhlas to zdůraznil Maurizio Simoncelli, viceprezident a spoluzakladatel Mezinárodního výzkumného institutu Archivio Disarmo.

6. srpna byla na Hirošimu svržena jaderná bomba. O tři dny později dopadla na Nagasaki další atomová bomba. Co nám dnes říkají události, které se zdají být zdánlivě vzdálené našemu životu?

Připomínají nám, že jaderná hrozba není jen hypotetickou hrozbou, ale historickou skutečností. Konflikt na Ukrajině nám dnes připomíná, že jde o skutečnou hrozbu. Bohužel vidíme, že ve strategických doktrínách zemí s atomovými zbraněmi se uvažuje o možném použití těchto zbraní. Možnost sebezničení naší civilizace je vždy na dosah ruky.

Konference OSN o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která probíhá v New Yorku, se koná v kritickém okamžiku. Nejznepokojivější scénář, nikoli však jediný, souvisí s válkou na Ukrajině. Konflikt v této východoevropské zemi tedy není jediným rizikovým faktorem...

Ne, rozhodně ne. Již na Přezkumné konferenci v roce 2015, tedy ve zcela jiné atmosféře než dnes, nebylo v rámci odzbrojovacího procesu dosaženo žádného pozitivního rozhodnutí. Padesát let po vstupu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v platnost je na světě stále 12 700 atomových hlavic. Zbraní, které účinně ohrožují život na naší planetě. Jsme také svědky modernizace letadlových lodí se stále výkonnějšími letadly, hypersonických raket a aplikace umělé inteligence i v jaderném vojenském sektoru. Je těžké si představit, že tato konference OSN o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní přinese nějaké výsledky.

Únorová ruská invaze by v této napjaté atmosféře mohla mimo jiné vést některé země k přehodnocení rozhodnutí vzdát se atomových zbraní...

To je další z důsledků této krize. Nemělo by se zapomínat, že během studené války a odzbrojení na počátku 90. let se Ukrajina a další země zřekly atomových zbraní, které byly součástí bývalého sovětského arzenálu. Závazek zněl, že atomová zbraň nebude použita a že tyto země nebudou ohroženy právě proto, že se připojily k odzbrojovacímu procesu. Dnes jsme však svědky historického poučení, že ti, kdo si ponechali jaderné zbraně, si zachovali určitou formu " pojistky".

Papež František opakovaně prohlásil, že používání a držení atomových zbraní je nemorální. A rovnováha teroru nemůže být zárukou míru ve světě...

Papež František se opakovaně vyslovil proti jaderným zbraním a válkám. Je jasné, že mír ve světě nemůže přinést snaha o vojenskou převahu, a to ani v jaderné oblasti. V okamžiku, kdy se nějaká země nebo koalice států snaží prosadit vojenskou převahu, spustí mechanismus, v jehož důsledku se ostatní země cítí ohroženy a přestává existovat společná bezpečnost. Existuje společná nejistota, a proto dochází k novým závodům ve zbrojení, které bohužel zažíváme již několik let.