Arménská apoštolská církev vyzvala mezinárodní společenství, aby kavkazskou zemi chránilo před útoky ze strany Ázerbájdžánu. Její patriarcha, katolikos Garegin II., se včera obrátil na sesterské církve, aby se "modlily za bezpečnost prvního křesťanského státu a jeho věřícího lidu" a přispěly k nastolení skutečného míru v regionu.
Podle arménské vlády ostřeloval Ázerbájdžán v noci na úterý několik arménských měst, přičemž zahynulo asi 50 lidí. Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí naopak obvinilo Arménii z "rozsáhlých provokací" v pohraniční oblasti. Mluvčí ministerstva obrany v Baku informoval o obětech na ázerbájdžánské straně, aniž by uvedl další podrobnosti.
Arménský patriarcha Garegin řekl, že s bolestí a obavami sleduje zprávy o bojích, které Ázerbájdžán rozpoutal podél hranice. Podle něj bylo Baku také povzbuzeno k dalším vojenským operacím kvůli nedostatečné mezinárodní reakci na jeho "brutální akce" v ázerbájdžánsko-arménské válce, k níž došlo na podzim 2020 a během které podle oficiálních údajů zemřelo přes 6 000 lidí. Arménie tehdy ztratila část svých území v Náhorním Karabachu a 100 tisíc osob odsud muselo uprchnout nebo bylo vysídleno.
Vyslanec EU pro zahraniční věci a bezpečnost Josep Borrell nabídl zprostředkování v tomto konfliktu. Oznámil také, že do obou zemí přijede zvláštní zástupce EU pro jižní Kavkaz Toivo Klaar, který má usilovat o deeskalaci a projednat další kroky v probíhajícím dialogu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Od 90. let 20. století se bývalé sovětské republiky Ázerbájdžán a Arménie opakovaně přou o Náhorní Karabach, který obývají převážně křesťanští Arméni a leží na ázerbájdžánském území.
Arménie přijala křesťanství coby státní náboženství v roce 301 jako první na světě, a Arméni se tak označují za první křesťanský národ v dějinách. Více než 90 % obyvatel se hlásí k arménské apoštolské církvi. Ta se stejně jako koptská či syrská církev řadí mezi církve blízkovýchodní. Je tedy oddělená od Říma i od pravoslavných církví.
Zdroj: Kathpress