Arcibiskup Viganò byl exkomunikován za schizma

Arcibiskup Carlo Maria Viganò, bývalý apoštolský nuncius ve Spojených státech, byl dnes, 5. července, Dikasteriem pro nauky víry exkomunikován "latae sententiae". Důvodem exkomunikace byla podle dikasteria skutečnost, že Viganò neuznává legitimitu papeže Františka ani II. vatikánského koncilu.

V prohlášení Dikasteria pro nauku víry se uvádí: "Dne 4. července 2024 se sešel kongres Dikasteria pro nauku víry, aby uzavřel mimosoudní trestní proces uvedený v kánonu 1720 CIC proti nejctihodnějšímu Carlu Marii Viganovi, titulárnímu arcibiskupovi Ulpiany, obviněnému z vyhrazeného deliktu schizmatu (kánony 751 a 1364 CIC; čl. 2 SST)."

Komuniké dále pokračuje: "Jeho veřejná prohlášení, jimiž projevuje odmítání uznat a podřídit se nejvyššímu  pontifikovi, odmítání společenství s jemu podřízenými členy církve a legitimity a magisteriální autority II. vatikánského koncilu, jsou dobře známa. Na závěr trestního procesu byl Mons. Carlo Maria Viganò shledán vinným z vyhrazeného deliktu schizmatu."

Dále se v tiskové zprávě uvádí, že dikasterium vyhlásilo exkomunikaci latae sententiae v souladu s kánonem 1364 § 1 CIC. Její zrušení je v těchto případech vyhrazeno Apoštolskému stolci. Rozhodnutí bylo sděleno Mons. Viganovi 5. července 2024.

Případ Viganò

Byl to sám arcibiskup Viganò, kdo 20. června zveřejnil proces proti své osobě a na sociální síti "X" a také plné znění dekretu, kterým byl předvolán do Říma, aby se zodpovídal z obvinění, která byla proti němu vznesena. V předvolání mu byla nabídnuta možnost, aby se hájil sám nebo si k tomu určil advokáta a dostavil se osobně nebo předložil písemnou obhajobu. Jelikož se těchto možností ve stanovené lhůtě nerozhodl využít, byl mu přidělen veřejný obhájce, který se ujal jeho obhajoby podle právních norem.

Bývalý nuncius ve Spojených státech v posledních letech několikrát prohlásil, že neuznává legitimitu papeže Františka ani II. vatikánského koncilu. Za některé trestné činy v kanonickém právu hrozí automatický trest, latae sententiae, již od samotného spáchání trestného činu; v případě deliktu schizmatu je tímto trestem exkomunikace.

Podle Kodexu kanonického práva (kánon 1331, odst. 1) je exkomunikované osobě zakázáno slavit oběť eucharistie a ostatní svátosti; přijímat svátosti, udělovat svátostiny a slavit ostatní obřady liturgického kultu a aktivně se účastnit výše uvedených slavností. Dále je jim zakázáno vykonávat jakékoli církevní úřady, povinnosti, služby a funkce a vykonávat úkony správy.

Druhý odstavec kánonu 1331 uvádí důsledky, které vyplývají z formálního vyhlášení exkomunikace latae sententiae. Exkomunikace je považována za "ozdravný" trest, jehož cílem je vyzvat provinilce k pokání. Jako taková vždy obsahuje naději, že se subjekt exkomunikace vrátí do společenství církve.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce