Arcibiskup Grušas: Naučit se být spolu, naslouchat a hovořit je smyslem synodálního setkání

Evropské synodální setkání v Praze vstupuje do svého posledního dne. Ve čtvrtek 9. února se delegáti seznámí s kostrou závěrečného dokumentu, který pro další fázi Světové synody o synodalitě shrne, co v Praze v uplynulých dnech zaznělo.

Nejvíc práce měla v uplynulých hodinách redakční komise, která závěrečnou zprávu připravuje. „Nevytváříme programové prohlášení, o kterém by se hlasovalo. Vytváříme podklad pro Synodu v Římě, kde se biskupové můžou odrazit od podnětů z různých kontinentů. Nejde nám o žádný konečný dokument,“ vysvětloval novinářům ve středu litevský arcibiskup Gintaras Grušas, předseda CCEE.

Pokusit se vytrvat spolu

Jak práce skupinek vypadala, popsal pro cirkev.cz jeden ze členů českého Národního synodálního týmu P. Prokop Brož. „Vnímali jsme šířku synodální situace v Evropě a věnovali se zdrojům napětí okolo synody. Dnes (ve středu) zkoušíme, jestli jsme schopní jít hlouběji a objevit naše priority. Z každé skupiny vyšlo něco trochu jiného, ale na tématu kráčení s mladými se shodnou všichni. Mladí nejsou jen budoucnost, ale především dnešek církve. Pokud mluvíme o inkluzi a o tom, že jsme tu pro všechny, tak musíme začít od mládeže. Naučme se na současné mládeži otevírat se každému se vším, co si nese,“ shrnul P. Prokop Brož jeden z výrazných prvků synodálního setkání.

Kráčet společně bychom měli navzdory existujícím pnutím a rozepřím, které jsou i na pražském synodálním setkání přítomné, zdůrazňuje P. Brož: „Napětí se dnes ještě vytříbilo. Moc hezky to v naší skupině popsala jedna řeholnice, že bychom měli vykročit všichni, ale pro každého to znamená z jiné startovní pozice. Důležité je, že synodalita vyžaduje postupnost, udělat první krok – i když nevíme, co nás tam čeká.“ 

Smyslem není hledat řešení, ale naučit se být spolu

Naučit se být spolu, naslouchat a hovořit: to je podle Mons. Grušase smyslem pražského synodálního setkání: „Zaměřujeme se na to, jak synodální styl funguje. Doufáme, že právě díky němu budeme schopní v budoucnu otevřít různá zranění nebo problémy,“ vyjádřil se pro média arcibiskup Grušas, že cílem pražského setkání není primárně najít řešení problémů, ale naučit se novému komunikačnímu stylu. Předseda Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) Grušas mluvil také o napětích, které se během synodálního setkání projevují. Na povrch vychází třeba častá nepochopení mezi delegáty ze západní a východní Evropy. „Musíme si hlavně naslouchat s respektem a navzdory rozdílům být jednou církví,“ prohlásil arcibiskup Grušas. „U všech štěpných témat stojí za to vrátit se k základnímu: naslouchat ostatním, respektovat je a hledat cestu, jak žít společně. To je důležitější než řešit struktury,“ věří litevský arcibiskup. 

O tom hovořil i P. Prokop Brož: „My v církvi dost často jednáme operativně. Řešíme problémy tady a teď, tak jak vyplývají. A skrz tento pohled třeba zapomeneme vnímat skutečné vztahy. Synodalita nám ukazuje, že provoz sice nemáme pustit z ruky, ale nejprve bychom měli zkoumat a řešit vztahy. 

Ježíš jako jediný možný most

Ke sporům mezi delegáty z různých názorových proudů může patřit i zklamání a deziluze, že synodální proces v církvi nic nezmění, o čemž hovořili  na plénu i čeští delegáti. P. Brož dává za vzor pro stavy skepse učedníky po Kristově umučení. „Zklamání máme popsáno v evangeliích, a to třeba ve chvílích, kdy byli učedníci zklamaní po Kristově smrti. Duch Svatý je pak ale vedl od zklamání a strachu k novému vykročení,“ má naději P. Prokop Brož, který si z pražského setkání odnáší naději, že synodální zkušenost může nakonec rozdílně smýšlející sbližovat: „Připadá mi, že čím hlouběji si uvědomujeme pestrost, tím víc mi vystupuje do popředí Kristus jako jediný, který nás může spojovat.“