Přidanou hodnotou diplomacie Svatého stolce je skutečnost, že bere v úvahu působení Božího milosrdenství, které dokáže přetrhat okovy nenávisti, řekl vatikánský sekretář pro vztahy se státy v Lichtenštejnsku. Arcibiskup Gallagher hovořil zejména o naději na ukončení války na Ukrajině. Vysvětlil, že nejde o víru v jakési zázračné řešení, ale o duchovní postoj, o vědomí, že všemohoucí Bůh sice respektuje svobodu svých tvorů, ale není jí omezen a může učinit i to, co pro nás je těžko představitelné.
Šéf vatikánské diplomacie připomněl, že historie již takové zásahy zná. Jako příklad uvedl pád komunismu, který se během dlouhých let studené války zdál být něčím nepředstavitelným. A přesto se slovanský papež Jan Pavel II. odvolával právě na Boží všemohoucnost, když na začátku svého pontifikátu vyzval k otevření bran Kristu, včetně bran států, ekonomických a politických systémů, kultur a civilizací. A když o několik let později došlo k pádu Berlínské zdi, Jan Pavel II. to přičítal přímluvě Panny Marie Fatimské. Byla to událost tak mimořádná, že ji i nevěřící politici označili za zázrak. „Vzpomínám si," dodává arcibiskup Gallagher, „jak rok po pádu zdi Jan Pavel II. navštívil Prahu, přestože to ještě před několika měsíci všichni považovali za nemožné. A právě tehdy prezident Václav Havel okomentoval události takto: „Nevím, zda vím, co je zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.”
Arcibiskup Gallagher připomněl, že právě v duchu této důvěry v Boha, který je Pánem dějin, svěřil papež František Rusko a Ukrajinu Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Totéž učinil Jan Pavel II. v roce 1984 a výsledky pak na sebe nenechaly dlouho čekat, poznamenal arcibiskup Gallagher. Zdůraznil, že tváří v tvář vleklé válce na Ukrajině a jejím tragickým a nepředstavitelným důsledkům se nelze nechat odradit. Ačkoli se zdá, že v současné době není žádný prostor pro vyjednávání, nikdy se nesmí ztrácet naděje a zejména věřící v Krista si musí zachovat ideál míru a důvěru v živého Boha a věřit, že tato válka skončí, i když to nebude konec, který mají prezident Putin a prezident Zelenskyj na mysli. Všichni si přejeme spravedlivý mír, ale mír musí přijít, a abychom ho dosáhli, musíme v případě potřeby „myslet i na nepředstavitelné", dodal šéf vatikánské diplomacie.
Vatikánský sekretář pro vztahy se státy, jak zní oficiální titul arcibiskupa Gallaghera, se ve své promluvě věnoval také zevrubné charakteristice papežské diplomacie. Zdůraznil zejména její zvláštní postavení na mezinárodní scéně. Ačkoli se historicky těší významné pozici a v moderních dějinách je subjektem mezinárodního práva, je především „diplomacií všeobecné církve, zahrnující všechny národy otevřené svrchovaným hodnotám svobody, lidských práv a šíření společného dobra”. Jakožto diplomacie nejmenšího státu světa nesleduje vlastní zájmy. „Jakkoli se to zdá být paradoxní, je nepopiratelnou pravdou, že Svatý stolec nehledá nic pro sebe. Je to přístup z lidského hlediska těžko pochopitelný, avšak z evangelní perspektivy nezbytný,” dodal kardinál Gallagher. Zároveň však zakládá morální autoritu papeže, který je vnímán jako Pontifex, tedy jako stavitel mostů přes bariéry, které se jinak zdají být nepřekročitelné.