Ve čtvrtek 8. prosince oslaví církev slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu. Čeho se tento významný církevní svátek týká?
Dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie vyhlásil 8. prosince 1854 papež Pius IX. v encyklice 'Ineffabilis Deus'. Říká se v něm, že 'Blahoslavená Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí pro zvláštní milost a výsadu všemohoucího Boha, vzhledem k zásluhám Ježíše Krista, Spasitele lidského rodu, uchráněna jakékoliv poskvrny dědičného hříchu.“
Ačkoli bylo dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie vyhlášeno až v 19. století, je třeba si uvědomit, že přesvědčení o jeho pravdě bylo v církvi přítomno od prvních křesťanských století: v tomto smyslu se vyjadřovali již sv. Justin, sv. Irenej či Tertulián. Později i sv. Ambrož či sv. Augustin. Na Západě se pak svátek Neposkvrněného početí definitivně prosadil ve 14 - 15. století.
Dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie se někdy mylně spojuje s pannenským početím Ježíše Krista. Jde ale o dvě odlišné události. Dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie hovoří o tom, že Panna Maria byla počata bez dědičného hříchu. Pannenské početí se týká toho, že Ježíš byl v jejím lůně počat z Ducha Svatého a ne z muže.