V první polovině září si církev připomíná tři svátky, které jsou spojeny s Pannou Marií: 8. 9. slavíme její narození, 12. 9. je památka Jména Panny Marie a 15. 9. jde o památku Panny Marie Bolestné. V příspěvku Mons. Bohumila Koláře (na fotografii) blíže informujeme o těchto svátcích.
Během roku si připomínáme výročí některých křesťanů, kteří zvlášť vynikajícím způsobem uskutečňovali a šířili kolem sebe dobro. Jsou to svátky svatých, nejrůznějších lidí z dob dávných i současných, např. bl. Matka Tereza z Kalkaty, jejíž sté výročí narození si 26. srpna připomínal celý svět, nejen křesťané. Mezi všemi svatými vyniká Panna Maria, Matka Ježíše Krista, proto se během roku slaví více mariánských svátků. Vypovídají o její jedinečné účasti na životě a díle jejího Syna. V září jsou to tedy tři svátky.
8. září – svátek Narození Panny Marie
Přestože není v evangeliu uveden den narození, je Narození Panny Marie jedním z nejstarších mariánských svátků slaveným odedávna 8. září. V ten den byl také posvěcen chrám na místě, na kterém se dle tradice narodila Panna Maria; byl zasvěcen též sv. Anně, její matce.
12. září – památka Jména Panny Marie
Jméno Panny Marie nosí mnoho dívek a žen v každé době, je neustále moderní. Toto jméno zaznívá stále v jazycích všech národů, v krásných lidových písních i ve vrcholných skladbách nejvýznamnějších hudebních skladatelů. Na mnoha místech se v tento den slaví poutní slavnost.
15. září – památka Panny Marie Bolestné
Boží Matka stála vedle kříže, na kterém byl ukřižován její Syn. Byla to pro ni obrovská bolest. Tajemné Simeonovo proroctví, které jí bylo řečeno 40 dní po narození Ježíšově, to vyjadřuje slovy: 'Tvou vlastní duši pronikne meč.' (Lk 2, 35) Tato událost je schopna hluboce oslovit každého, kdo se nad ní zamyslí. Inspirovala nesčetné umělce – výtvarníky, básníky, spisovatele, hudební skladatele.
Výtvarní umělci zobrazují Pannu Marii stojící vedle kříže nebo držící po Ježíšově smrti v rukou jeho tělo. Tak ji znázorňuje také světoznámá socha, Michelangelova Pieta, umístěná v chrámu sv. Petra ve Vatikánu. Tu vytvořil Michelangelo jako mladý umělec.
Stejný motiv, i když jinak ztvárněný, má po mnoha desetiletích i jeho poslední dílo, v jehož dokončení mu zabránila smrt. Báseň začínající slovy 'Stabat Mater' byla během dlouhé řady staletí zhudebněna mnoha skladateli. Mezi nimi vyniká jedno z vrcholných děl Antonína Dvořáka, právě jeho světoznámé oratorium 'Stabat Mater'. Pohled na ukřižovaného Ježíše a Matku Bolestnou stojící vedle kříže byl vždy a je stále velkou útěchou, posilou a pomocí pro ty, kdo těžce trpí.
Mateřská láska Panny Marie objímá všechny lidi. Tisícileté a stále nové zkušenosti jsou vyjádřeny mnoha takovými tituly Panny Marie jako např. 'Uzdravení nemocných', 'Těšitelka zarmoucených', 'Naděje naše', 'Matka ustavičné pomoci', 'Útočiště hříšníků', 'Matka milosrdenství', 'Brána nebeská' a jinými krásnými slovy vděčnosti a lásky. Svědectvím toho je i množství poutních míst proslavených i zázraky.
Papež Benedikt XVI. s pohledem na Pannu Marii stojící u kříže, napsal: 'K její mateřské dobrotivosti, stejně jako k její panenské čistotě a kráse, se utíkají lidé všech dob a ze všech částí světa ve svých potřebách a nadějích, ve svých radostech i ve svém utrpení, ve své osamocenosti, stejně jako ve vzájemném sdílení. Lidé vždy zakoušeli obdarování její dobroty, zakoušeli nevyčerpatelnou lásku, kterou právě ona rozdává z hlubin svého srdce. Svědectví vděčnosti, které se jí projevuje na všech světadílech a ve všech kulturách, představuje uznání oné čisté lásky. Maria, Panna i Matka, nám ukazuje, co je láska a kde se nachází její původ a její stále se obnovující síla.' (Encyklika Bůh je láska, odst. 42).
Mons. Bohumil Kolář