Kandidáty na blahořečení jsou dva kněží z Dachau a řeholní sestra

V pátém a posledním dílu seriálu o kandidátech na blahořečení vám představíme dva kněze, kteří působili na různých místech německých oblastí v Československu v Sudetech. P. Richard Henkes i P. Engelmar Unzeitig zahynuli při ošetřování nemocných v koncentračním táboře Dachau. Trojici kandidátů na blahořečení uzavírá sestra Eliška Pretschnerová, generální představená Kongregace školských sester sv. Františka.

Praha: První ze tří kandidátů, P. Richard Henkes (1900-1945), pocházel z vesnice Ruppach v německé diecézi Limburg. Roku 1919 vstoupil k palotinům a po přijetí kněžského svěcení (1925) působil v duchovní službě ve studijních zařízeních kongregace. V roce 1931 byl poslán do Horního Slezska, osídleného tehdy z velké části německými obyvateli. Jednoznačně se postavil proti nastupujícímu nacismu, proti kterému zvěstoval poselství evangelia. V roce 1941 se stal farářem malé farnosti Strahovice u Opavy a jako kazatel působil na mnoha místech v okolí. Pro svá kázání byl však v roce 1943 zatčen a poslán do koncentračního tábora Dachau u Mnichova. Když v prosinci 1944 vypukla v táboře tyfová epidemie, byl jedním z 20 dobrovolníků, kteří se nabídli ke službě nemocným. Sám se však nakazil a 22.2.1945 nemoci podlehl. Beatifikační proces P. Richarda Henkese probíhal v diecézi Limburg v letech 2003-2007, v současné době jsou dokumenty zkoumány vatikánskou Kongregací pro blahořečení a svatořečení.

Velmi podobný je i osud druhého kandidáta, P. Engelmara Unzeitiga (1911-1945). Narodil se jako sudetský Němec Hubert Unzeitig v rodině chudých rolníků, hospodařících v Hradci nad Svitavou. V roce 1927 se rozhodl stát se knězem a misionářem a rok poté odešel do Reimlingenu v Německu, kde vstoupil do Kongregace marianhillských misionářů s řeholním jménem Engelmar. Kněžské svěcení přijal v srpnu roku 1939 a po krátké službě v Horním Rakousku jej představení poslali do farnosti na Šumavě. Již v dubnu 1941 byl však zatčen a pro 'obranu Židů' poslán do Dachau. Stejně jako P. Henkes se i P. Engelmar Unzeitig nabídl k ošetřování nemocných nakažených tyfem a na tuto nemoc také zemřel 2.3.1945, krátce před osvobozením tábora americkou armádou. Beatifikační proces byl v diecézi Würzburg zahájen roku 1991 a ukončen v roce 1999.

Poslední z řady kandidátů na blahořečení v České republice, které jsme vám v našem seriálu chtěli představit, je sestra Marie Eliška Pretschnerová (1911-1993). Narodila se jako Anna Pretschnerová v Nových Zámcích nedaleko Nymburka a během studií na učitelském ústavu Kongregace školských sester sv. Františka v Chrudimi zatoužila dát se plně Bohu v řeholním zasvěcení. Řeholní sliby složila roku 1932 a přijala jméno Eliška. Vystudovala matematiku a fyziku na Karlově univerzitě a tyto předměty vyučovala na gymnáziu kongregace na pražských Vinohradech až do zrušení řádů komunistickým režimem roku 1950. V roce 1969 dostala povolení k cestě do Říma a zde byla zvolena generální představenou kongregace, funkci zastávala po dvě šestiletá období. Po návratu domů r. 1983 pomáhala ještě sestrám v Charitním domově v Hoješíně. Zemřela zde 4.5.1993 a byla pochována na hřbitově ve Slatiňanech. Beatifikační proces zahájil královéhradecký biskup Dominik Duka dne 1.6.2001.

Životopisy všech kandidátů naleznete v příloze.