Prohlášení ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze proti mediálním útokům na jeho osobu.
Ostrava: V posledních dnech se stala církev a zejména moje osoba terčem nebývalého mediálního útoku. Chtěl bych se touto cestou ohradit vůči způsobu, jakým je se mnou v článcích nakládáno, když jsem označován za zrádce a udavače. Jsem představován jako spolupracovník StB a přitom celou svou kněžskou službou jsem konal pravý opak. Pomáhal jsem lidem žít svobodně jejich víru uprostřed totalitního útlaku a podle svých možností jsem jim pomáhal. Mrzí mne, že se o to nikdo z oněch autorů nezajímal a že mne staví před oči veřejnosti pouze jako zaprodance režimu. Každému se mohu podívat do očí, i arcibiskupu Graubnerovi a jednou na věčnosti i arcibiskupu Vaňákovi. Ale také paní doktorce Křížkové, Bobu Fliedrovi, Ivanu O. Štampachovi. Že jsem byl vyslýchán, sledován a kontaktován...? S tím jsem musel s ohledem na svůj původ, kněžství i přesvědčení počítat. Kdyby tomu tak nebylo, patrně bych dnes čelil otázce, čím jsem si zasloužil, že o mne zájem nebyl. Mé svědomí je čisté, nic jiného za tím není. To je mé nejosobnější prohlášení. Zveřejněné záznamy to potvrzují. Ale je mi zřejmé, že argument čistého svědomí nestačí. Lákavější je podezření, které se dá vždy zneužít a využít jak proti mně, tak proti církvi a její důvěryhodnosti. Naštěstí jsou lidé, kteří mi věří. Už kvůli nim se chci dál vydávat ve své službě a unést i tento kříž. K tomu patří i odpuštění, které nechci upřít nikomu, kdo mi v těchto dnech ublížil.