V rámci zasedání Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a u příležitosti 175. výročí narození probošta a budovatele Vyšehradu Mikuláše Karlacha, se ve středu 6.12. v 10.00 hodin uskuteční v kapitulní kapli na Novém děkanství mše svatá.
Praha: V rodině Karlachových v Brandýse nad Labem přišel 5.12.1831 na svět syn Mikuláš. Od mládí velmi nadaný chlapec, vystudoval Staroměstské akademické gymnazium, kde ho ovlivnili zejména dva profesoři, Václav Klicpera a Václav Štulc. Přátelství s druhým z nich poznamenalo Karlacha na celý život. Právě pod vlivem vlasteneckého kněze Štulce, literáta, polonisty a jedné z vedoucích osobností národního obrození, se Karlach rozhoduje po maturitě pro studium kněžství. Od roku 1851 je studentem pražského semináře a 31.7.1855 přijímá kněžské svěcení z rukou pražského arcibiskupa kardinála Bedřicha Schwarzenberga.
Po vysvěcení působí v duchovní správě především na Rakovnicku. A právě zde se začíná projevovat jeho 'budovatelský' duch. Ve farnostech, které jsou mu svěřeny, opravuje kostely a hřbitovy, organizuje výstavbu školy a také nové okresní silnice. Vedle těchto aktivit si soustavně prohlubuje vzdělání a v roce 1862 dosahuje doktorátu filosofie. Jeho aktivity nezůstávají bez pozornosti a 17.12.1871, právě na návrh svého bývalého profesora Štulce byl zvolen vyšehradským sídelním kanovníkem.
Dnes víme, že Štulcův návrh byl návrhem cíleným a pro Vyšehrad i kapitulu šťastným. V Karlachovi získala kapitula nejen vynikajícího organizátora, v pravém slova smyslu manažera, ale i finančního odborníka. V kapitule uspořádal knihovnu, čítající dnes 27.000 svazků, uspořádal nesmírně cenný kapitulní archiv a založil muzeum. Cílevědomou ekonomickou činností rozmnožil majetek kapituly přikoupením dvou velkostatků, jejichž výnosy využíval pro financování rozvoje Vyšehradu v národním duchu. Jako kanovník odpovědný za přestavbu kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla, uskutečnil Štulcův záměr regotizace v duchu obnovení charakteru chrámu z doby Karla IV. Prosadil a rozšířil vyšehradský farní hřbitov, kde inicioval vybudování monumentální hrobky významných osobností českého národa - Slavína.
Doporučil svému příteli, smíchovskému podnikateli Fischerovi - Novotnému, aby daroval spolku Svatobor finanční částku, za kterou byl Slavín vybudován. Jak je v českém národě obvyklé, vděku se mnoho nedočkal. Naopak celý svůj život bojoval s nepochopením. V roce 1905 vydal své 'Paměti proboštů vyšehradských', které jsou dodnes nezastupitelným pramenem informací všem, kdo se zajímají o novodobou historii Vyšehradu.
Až ke konci života se mu dostává uznání. Po smrti Štulcova nástupce probošta Antonína Lenze je zvolen 19.3.1902 proboštem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a stává se tak zemským prelátem. Dostává se mu mnoha dalších poct a vyznamenání. Nejcennější pro něj však zcela určitě byla skutečnost, že jako probošt kapituly mohl 29.6.1903 předat českému národu Josefem Mockerem regotizovaný a nádherně vyzdobený vyšehradský kapitulní chrám, novou dominantu Prahy, důstojný protějšek velechrámu sv. Víta. Karlachovi se dostalo pocty v té době nejvyšší, mohl jako představitel kapituly uvítat na Vyšehradě 29.4.1907 císaře Františka Josefa I.
Probošt Mikuláš Karlach zemřel měsíc před svými 80. narozeninami, 5.11.1911. Zanechal po sobě nepřehlédnutelné dílo. V roce 2003, u příležitosti 100. výročí otevření regotizovaného chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, byla ve vyšehradských sadech, nesoucích Karlachovo jméno, odhalena Karlachova socha za účasti prezidenta republiky a dalších zástupců české veřejnosti.
Zpracováno z podkladů ředitele Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě JUDr. Jana Kotouse.