Mši svatou v německém poutním místě Altöttingu navštívilo kolem 70.000 věřících.
Altötting (D): Mariánské poutní místo Altötting dnes přivítalo papeže Benedikta XVI. Přestože v Altöttingu žije jen kolem 13.000 obyvatel, ročně toto poutní místo navštíví kolem milionu věřících. Bavorské městečko navštívil v roce 1782 papež Pius VI., v roce 1980 pak předchůdce současného papeže Jan Pavel II.
Svatý otec odletěl ráno helikoptérou z Mnichova do Altöttingu. Po příletu jej přivítali pasovský biskup Wilhelm Schraml, bavorský premiér Edmund Stoiber a tisíce lidí, které se na cestě a v centru města shromažďovaly již od časných ranních hodin. S některými z nich se papež osobně pozdravil.
Papež se nejprve krátce pomodlil v kapli Milosti u známé dřevěné sochy Černé madony s Jezulátkem ze 14. století, vlastní obřad pak sloužil na vyvýšeném oltářním pódiu s kardinály a řadou biskupů.
Benedikt XVI. ve své homilii zdůraznil význam Panny Marie pro křesťanskou víru. Na Ježíšově Matce si můžeme povšimnout dvou věcí: 'Na jedné straně láskyplné starostlivosti o lidí, mateřský soucit, který ji velí zajímat se o problémy ostatních. Vidíme její srdečnou dobrotu a její odhodlání pomoci. Vidíme ale také pokoru a velkorysost v přijetí Boží vůle, při pevném přesvědčení, že cokoliv On ve své odpovědi řekne, je tou nejlepší možností pro nás.'
Během mše se Benedikt XVI. zmínil také o pátém výročí tragických událostí z 11.9.2001 a vyzval v této souvislosti křesťany k modlitbám za mír ve světě.
Po mši svaté papež slavnostně otevřel novou adorační kapli a se svým doprovodem poobědval v nedalekém konventu sv. Maří Magdalény. Navečer papež zavítá do zhruba deset kilometrů vzdáleného městečka Marktl am Inn, kde se 16.4.1927 narodil. Večer se přesune do Řezna, kde bude v úterý celebrovat mši svatou, které se má podle odhadů zúčastnit přes 300.000 lidí.
Cesty Benedikta XVI. si všímají přední evropská média. Například italský list Il Messaggero dnes vyzdvihl z papežova nedělního kázání v Mnichově především výzvu k respektování odlišných náboženství a kultur. 'Ačkoli přímo islám nejmenoval, vybídl věřící, aby akceptovali také jiná náboženství a kulturu. Hluboký respekt k vlastní víře přece nevylučuje a nezavrhuje existenci odlišných vyznání,' napsal italský deník.