Papežský titul Patriarcha Západu

Papežská rada pro jednotu křesťanů vydala prohlášení, ve kterém objasňuje vynechání titulu papeže 'Patriarcha Západu' v letošním vydání papežské ročenky 'Annuario Pontificio'.

Vatikán/VIS, RV: Papežská rada pro jednotu křesťanů ve svém prohlášení uvádí, že východní Patriarcháty, které vznikly po koncilech v Konstantinopoli a v Chalcedonu ve 4. a 5. století, byly vztaženy k přesně vymezeným teritoriím, zatímco území římského biskupa nebylo takto ohraničeno. Označení Patriarcha Západu bylo papeži přisuzováno především na Východě, zatímco na Západě bylo zvykem označovat tři petrovské biskupské stolce: Římský, Alexandrijský a Antiochijský. Petrův stolec pak byl na koncilech v Konstantinopoli v 9. století, na Lateránském koncilu (1215) a na koncilu ve Florencii (1439) nazýván jako první z pěti patriarchátů, aniž by však použil titulu Patriarcha Západu. Tento titul se objevoval velmi zřídka, používal ho např. papež Teodor I. r.642, v Papežském anuáriu se objevil poprvé až v roce 1863.

Termín 'Západ' se dnes běžně vztahuje ke kulturnímu kontextu neomezenému jen na západní Evropu, ale zahrnujícímu rovněž severní Ameriku, Austrálii a Nový Zéland, takto se vymezuje od jiných kulturních kontextů, uvádí prohlášení. 'Pokud bychom si přáli dát termínu 'Západ' smysl použitelný v církevním právním jazyku, mohl by být chápán jen ve vztahu k latinské církvi.' Titul 'Patriarcha Západu' by takto uváděl specifický vztah římského biskupa k latinské církvi a jeho jurisdikci nad ní.

Vzhledem k tomu, že titul 'Patriarcha Západu' nebyl nikdy příliš jasný, jeví se dnes jako nepoužitelný. Současně s ohledem na II. vatikánský koncil je třeba připomenout, že katolická církev nalezla formou biskupských konferencí a jejich mezinárodní spoluprací kanonickou strukturu, která nejlépe vyhovuje potřebám dnešní latinské církve.'

Prohlášení uzavírá: 'Opuštění titulu 'Patriarcha Západu' nijak nemění uznání starých patriarchálních církví. Vynechání tohoto titulu pouze vyjadřuje historické a teologické skutečnosti a současně může být užitečné pro ekumenický dialog.'