Poselství Plenárního sněmu křesťanům v České republice

Sestry a bratři v Kristu!

'Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoliv tísni tou útěchou, jaké se nám dostává od Boha' (2 Kor 1, 3-4).

My, shromáždění na plenárním sněmu katolické církve, kteří jsme se sešli k Druhému zasedání ve dnech 6. - 10. července 2005 na Velehradě, se obracíme k vám, milované sestry a bratři, abychom se podělili o plody naší mnohaleté sněmovní práce. Naše církev, pod vedením svých biskupů, je vděčna Otci, Synu a Duchu svatému, že žije uprostřed společenství věřících křesťanů evropského Východu a Západu. Pouto, které je mezi námi, si zvláště silně uvědomujeme zde na Velehradě, který je spojen s úsilím o dosažení jednoty mezi křesťany.

Dny naší společné práce a rozhovorů byly naplněny především vážnou snahou o obnovu života v Kristu a o naplnění poslání Božího lidu v katolické církvi. Pokusili jsme se najít odpovědi na otázky působení laiků v církvi a ve světě. Rovněž jsme se vážně zabývali otázkami života kněží, jáhnů a Bohu zasvěcených osob. Dotkli jsme se palčivých otázek pastorace, především postavení rodin, mládeže a lidí s jakýmkoli handicapem i lidí na okraji. Zamýšleli jsme se nad naší službou bližnímu a nad naším misijním posláním v české společnosti. Zakusili jsme i meze svého hledání, ale zároveň atmosféra našeho jednání byla plná naděje a očekávání na přispění Ducha svatého.

Musíme opětně vyznat s Janem Pavlem II. 'že nemůžeme brát na lehkou váhu stará nedorozumění zděděná z minulosti, některá neporozumění a předsudky, které vůči sobě chováme' (Ut unum sint, 2). Společné vyznání víry, jeden křest a jeden společný zdroj Boží pravdy v Písmu svatém jsou pevným a trvalým poutem, které nemůžeme opomenout. Znovu si uvědomujeme potřebu pokání, obrácení, odpuštění a obnovy.

Navíc společně čelíme - křesťané všech vyznání v Evropě - stejným výzvám: proměně evropské civilizace, nové religiozitě, migraci, stárnutí populace, sociální nespravedlnosti, terorismu atd. Společně hledáme odpověď v 'solidaritě otřesených', spolu s lidmi, kteří po hrůzách ideologií 20. století usilují o autentický život, darovaný nám křížem našeho Pána. Tato situace, v níž jako křesťané všech vyznání uskutečňujeme své poslání, nás vybízí, abychom využívali prostoru vzájemné spolupráce všude, kde je to jen možno.

Proto chceme vás i sebe povzbudit k tomu, abychom se nepřestávali vzájemně lépe poznávat, abychom se více než jindy učili jeden od druhého a prohlubovali vědomí vzájemné potřebnosti. Vděčně přijímáme všechny velké i nepatrné kroky ke vzájemnému sblížení, které byly v minulosti udělány. O nich radostně svědčíme, že jsou závdavkem onoho konečného daru Božího, kdy budeme moci v Duchu a Pravdě vyznat: Ježíš je náš jeden Pán, a žijeme společně v jeho církvi.

Věříme, že společná modlitba a skutky lásky uspíší toto dílo jednoty, které má v Duchu svatém svůj počátek.